Spešovská rozhledna není vysoká stavba, která by dominovala celému okolí. O to zajímavější je její promyšlený příběh. Dřevěná věž otevřená v roce 2012 spojuje výhled na Blansko, Boskovicko a hřbety Drahanské vrchoviny s připomínkou historie malé obce a jejích významných osobností.
Rozhledna měří podle údajů obce 9,9 metru a její půdorys má rozměry 5 × 4 metry. Zastřešená vyhlídková plošina je přístupná po dvou žebřících s celkem 18 příčkami. Výstup proto není jen pohodlným schodištěm, ale spíše krátkým dobrodružstvím, které ocení hlavně návštěvníci hledající menší a klidnější výletní cíle.
Stavba jako připomínka místních řemesel
Podoba rozhledny vychází z tradic, které jsou se Spešovem spojovány už od dob první obecní pečeti. Do návrhu se promítlo tesařství i kovovýroba. Pozornost přitahuje také tesařský ondřejský kříž, obecní znak a výrazná žlutá barva. Moderní vyhlídková stavba tak nepůsobí jako náhodně umístěná věž, ale jako prvek navazující na místní identitu.
Obecní symbolika se neomezuje pouze na samotnou konstrukci. Spešovská rozhledna může při návštěvě fungovat jako pomyslná kniha obce: nejprve návštěvník vnímá její materiál a tvary, poté se rozhlédne po krajině a nakonec objeví příběhy lidí, kteří ze Spešova pocházeli.
Tři rodáci vytesaní do dřeva
V okolí rozhledny dostaly novou podobu původní stromy a jejich pařezy. Byly využity pro dřevěné plastiky tří významných spešovských rodáků. Připomínají jazykovědce Františka Trávníčka, novináře a diplomata Bohdana Pavlů a spisovatelku Madlu Vaculíkovou.
František Trávníček žil v letech 1888 až 1961 a působil jako profesor i rektor Masarykovy univerzity v Brně. Podílel se mimo jiné na Pravidlech českého pravopisu z roku 1957 a napsal rozsáhlou Mluvnici spisovné češtiny.
Bohdan Pavlů byl žurnalistou, diplomatem a později náměstkem ministra zahraničních věcí. Organizoval československé legie v Rusku a působil v diplomatických službách v několika zemích. Třetí připomínanou osobností je Madla Vaculíková, spisovatelka a manželka publicisty Ludvíka Vaculíka. Obec ji uvádí také jako autorku knih Drahý pane Kolář a Já jsem oves.
Výhled na tři rozhledny
Z vyhlídkové plošiny se otevírá pohled na Spešov, Blansko, Rájec-Jestřebí, Boskovicko i okolí údolí řeky Svitavy. Za dobré viditelnosti lze zahlédnout také rozhledny Podvrší u Veselice a Malý Chlum.
Právě trojice rozhleden má podle obecního výkladu symbolickou souvislost s trojicí spešovských rodáků. Stavby na sebe vzájemně vidí a vytvářejí v krajině pomyslnou síť vyhlídkových míst. Výlet ke Spešovské rozhledně tak může být zároveň pozvánkou k objevování dalších míst v okolí.
Ke stavbě od koupaliště
Praktickým výchozím bodem je koupaliště Spešov na okraji obce, kde lze při pěším výletu obvykle zaparkovat. Podrobnější popis trasy vede nejprve po červené turistické značce, která zpočátku sleduje také naučnou stezku Okolí Spešova. U rozcestníku Nad rozhlednou se pokračuje po žluté značce. Celá cesta k rozhledně měří přibližně 2,5 kilometru.
V některých turistických podkladech se přístup z obce uvádí jednoduše po žluté značce. Konkrétní značení je proto vhodné před cestou ověřit v aktuální mapě. Trasa vede lesními a polními úseky a na konci čeká výstup po žebřících. Rozhledna bývá uváděna jako volně přístupná, režim se však může měnit.
Výstup je na vlastní nebezpečí, kapacita věže je nejvýše deset osob a děti do 15 let smějí nahoru pouze v doprovodu dospělého. Se zvířaty se na rozhlednu vstupovat nemá, stejně jako není dovoleno kouřit nebo rozdělávat oheň. Kdo hledá krátký výlet s výhledem a neobvyklou kulturní zastávkou, najde ve Spešově místo, které dokáže během několika kilometrů spojit krajinu, řemeslo i paměť obce.