Rájec nad Svitavou ukrývá jednu z nejčistších ukázek francouzsky orientované zámecké architektury na Moravě. Stavba působí lehce a reprezentativně zároveň: hlavní budovu doplňují dvě boční křídla s pavilony, která rámují čestný dvůr. Celek vznikl jako takzvaná maison de plaisance, tedy pohodlné a okázalé šlechtické sídlo určené nejen k bydlení, ale také k reprezentaci a odpočinku.
Zámek, který povstal po požáru
Na místě dnešního areálu stávaly ve středověku dvě gotické tvrze. Jedna z nich byla za Drnovských z Drnovic v roce 1570 přestavěna na renesanční zámek. Ten však v polovině 18. století podlehl požáru a otevřel cestu zcela nové stavbě.
Rájecké panství koupil roku 1763 Antonín Karel ze Salm-Reifferscheidtu za 360 000 zlatých. Ještě v témže roce zahájil výstavbu nového sídla podle plánů Isidora Amanda Marcela Canevala, architekta italského původu, který získal francouzské školení. Zámek byl dokončen v letech 1763 až 1769. Jeho podoba spojuje doznívající pozdní baroko s nastupujícím klasicismem a vyniká promyšlenou osovou kompozicí.
K národní kulturní památce dnes nepatří jen hlavní budova. Součástí areálu jsou také kočárovna, holubník, fortna, předzámčí, park a zámecké zahradnictví. Při obnově kaple na začátku 21. století vzniklo také lapidárium pískovcových náhrobků Drnovských z Drnovic, které připomíná starší dějiny místa.
Interiéry a sbírky Salmů
Prohlídka představuje několik odlišných vrstev života na zámku. Reprezentační prostory v přízemí zahrnují například velkou jídelnu, rodinnou galerii, zahradní sál a knihovny. První patro nabízí soukromé a hostinské apartmány z druhé poloviny 19. století – ložnice, salony, pracovnu, rodinnou jídelnu i klenotnici se sbírkou předmětů z horského křišťálu.
Významnou součástí návštěvy jsou také předměty a obrazy spojené se Salmy. Jejich obrazová sbírka se začala formovat už za zakladatele nového zámku a dále ji rozvíjel Hugo František Salm-Reifferscheidt. Zastoupena jsou díla nizozemských a vlámských barokních mistrů i německých a rakouských romantiků 19. století. Podoba instalace se může v čase měnit, sbírky však zůstávají jedním z hlavních důvodů, proč se do Rájce vydat.
Třetím návštěvnickým okruhem je zámecká kaple. Právě její obnova zároveň připomněla starší stavební etapy areálu a přinesla zmíněné lapidárium.
Hugo Salm: šlechtic mezi průmyslem a vědou
Příběh Rájce není jen dějinami architektury. Výraznou osobností zdejšího panství byl Hugo František Salm-Reifferscheidt, který zámek zdědil v roce 1811. Patřil k šlechticům, kteří se aktivně zajímali o modernizaci hospodářství i o vědecké poznání.
Podílel se na rozvoji železáren v Blansku, průmyslu a zemědělství, podporoval umění a sběratelství a stál také u zrodu instituce, z níž později vzniklo Moravské zemské muzeum. Zajímal se o Moravský kras a jeho zpřístupňování. Rájec tak lze vnímat jako místo, kde se aristokratická reprezentace propojila s podnikáním, přírodními vědami a kulturním mecenášstvím.
Anglický park a živé dědictví kamélií
Zámecká zahrada vznikla už při stavbě sídla v roce 1767. V první polovině 19. století ji Hugo Salm rozšířil a proměnil v anglický krajinářský park. Přibližně čtrnáctihektarový areál doplňují vodopád, rybníčky, vzácné dřeviny a důmyslný vodní systém, který využívá samospád.
Park je ideálním protějškem formální architektury zámku. Zatímco čestný dvůr zdůrazňuje řád a reprezentaci, v krajinářské části se návštěvník setká s romantickou představou přírody, která působí přirozeně, ale je pečlivě komponovaná.
Zvláštní pozornost si zaslouží zámecké zahradnictví. Od roku 1973 se specializuje na kamélie a podle aktuálních údajů zdejší sbírka čítá přibližně 400 odrůd. Některé vyšlechtili místní zahradníci Jan Dvořák a Evžen Kopecký. Skleníky se otevírají především v době květu, obvykle během února a března, kdy se konají také zimní a jarní výstavy.
Co čekat při návštěvě
Zámek je otevřen pro návštěvníky s průvodcem a nabízí především reprezentační okruh, prohlídku privátních a hostinských apartmánů a samostatnou návštěvu kaple. Základní prohlídky trvají přibližně 40 minut. Program, výstavy i otevření skleníků se mění podle sezony, proto je vhodné ověřit aktuální nabídku před cestou.
Rájec nad Svitavou leží v Jihomoravském kraji a zámek najdete na adrese Blanenská 1. Návštěvu interiérů lze dobře spojit s procházkou anglickým parkem. V jeho areálu platí vlastní návštěvní řád, mimo jiné zákaz volného pohybu na kolech, koloběžkách a skateboardech mimo vyznačené cesty a zákaz létání s drony bez souhlasu správy zámku.