Popel popravených ukrývali v sadu navazujícím na urnový háj. Tajnou evidenci zpopelněných vedl tehdejší ředitel krematoria František Suchý se svým synem, zatímco zaměstnanci ukládali ostatky obětí nacistické perzekuce stranou. I díky tomuto příběhu je Strašnický hřbitov víc než ukázkou moderní pohřební architektury: je také místem, kde se dějiny odboje dotýkají konkrétních lidských osudů.
Komentovaná prohlídka propojí historii hřbitova a krematoria s osudy známých osobností i lidí pronásledovaných za nacismu a komunismu. Program počítá také s návštěvou krematoria, které patří k výrazným pražským stavbám 20. století.
Krematorium změnilo pohřební zvyklosti
Pražské krematorium ve Strašnicích bylo postaveno podle plánů architekta Aloise Mezery a slavnostně otevřeno 23. ledna 1932. Do té doby se pražské kremace konaly v provizorním zařízení na Olšanských hřbitovech. První zpopelnění tam proběhlo v listopadu 1921. Strašnický areál tak připomíná období, kdy se kremace v Praze postupně stávala novou možností, jak naložit s ostatky zemřelých.
Mezera navrhl nejen krematorium, ale také dispozici přilehlého urnového hřbitova. Je určen výhradně k ukládání zpopelněných ostatků; místo posledního odpočinku tu lze najít v urnovém hrobě, kolumbáriu nebo na pietní loučce. Prostor působí jako promyšlený celek, v němž se architektura, zeleň a pietní funkce vzájemně doplňují.
Arkády, kašna a čestné pohřebiště
K výrazným prvkům areálu patří arkády s kolumbárními okénky, monumentální kašna a věčné ohně. Na Čestném pohřebišti obětí II. odboje stojí socha Smutné jaro od J. Wagnera. Nejde jen o působivé architektonické detaily: společně vytvářejí prostředí určené k připomínání zemřelých i událostí, které přesahují jednotlivé rodinné příběhy.
Po osvobození v roce 1945 byl popel obětí přenesen do šachet před budovou krematoria a seznamy zpopelněných byly předány Českému svazu bojovníků za svobodu. Na místě dnes připomíná oběti také památník, odhalený 17. listopadu 2017, a pamětní deska věnovaná Františku Suchému a jeho rodině. Příběh tajné evidence ukazuje, že i v prostředí spojeném se smrtí a úředním provozem mohl vzniknout čin občanské odvahy.
Osobnosti i příběhy pronásledovaných
Program prohlídky, která je plánována na sobotu 31. října 2026, uvádí například generála Bedřicha Homolu, Antonína Zápotockého, Jindřicha Štyrského, Lídu Baarovou, Ivana Olbrachta a Václava Postráneckého. Jejich jména představují různé stránky českých dějin a kultury. Vedle známých osobností se pozornost zaměří také na odboj a politickou perzekuci. U jednotlivých příběhů tak může být důležité nejen to, koho hřbitov připomíná, ale i to, jak se proměňoval vztah společnosti k pohřbívání a památce zemřelých.
Praktické informace k návštěvě
Podle zveřejněného programu začíná prohlídka v 11 hodin. Sraz je u kašny na Evangelickém hřbitově ve Strašnicích, na adrese Vinohradská 1505/161; nejde tedy o vstup do Strašnického hřbitova, jehož adresa je Vinohradská 214. Provázet mají Kateřina Svobodová a Julius Mlčoch, uvedené vstupné činí 300 korun. Před cestou je vhodné ověřit, zda se termín, cena a přístup do krematoria nezměnily.
Nejbližší zastávka MHD nese název Krematorium Strašnice. Otevírací doba hřbitova se mění podle ročního období a správce upozorňuje, že v areálu nejsou k dispozici toalety. Prohlídka může být zajímavá nejen pro zájemce o dějiny Prahy, ale i pro ty, kdo chtějí poznat, jak se architektura a veřejná paměť promítají do míst, která běžně vnímáme především jako pietní.