Na Vinohradském hřbitově se dějiny Prahy nečtou jen z nápisů na náhrobcích. Rozlehlý areál v pražských Strašnicích je současně historickou památkou, architektonicky promyšleným prostorem a galerií funerálního umění pod širým nebem. Odpočívá zde více než 400 významných osobností české kultury, vědy, politiky i veřejného života.
Hřbitov pro samostatné Královské Vinohrady
Hřbitov vznikl v roce 1885, kdy byly Královské Vinohrady ještě samostatným městem. Původně měl dvanáct oddělení, postupně se však ve třech etapách rozšířil na dnešních více než 9,5 hektaru. Počtem pohřbených jde podle správce o druhé největší pohřebiště v Praze, hned po Olšanských hřbitovech.
V areálu se nachází přibližně 16 000 hrobů, více než 900 hrobek, několik tisíc urnových míst a téměř 2 000 míst v kolumbáriích. Vinohradský hřbitov je od roku 1964 chráněn jako nemovitá kulturní památka. Jeho význam však nespočívá pouze v rozloze nebo počtu hrobů. Cenný je také jako doklad proměny pohřební kultury a uměleckého vkusu od konce 19. století do současnosti.
Dominantou je kaple svatého Václava
Nejvýraznější stavbou areálu je novogotická kaple svatého Václava z roku 1897. S její podobou i s původní dispozicí hřbitova je spojován architekt Antonín Turek, který působil také jako městský vrchní inženýr a později starosta Královských Vinohrad.
Kaple stojí v místě, kde se přirozeně soustřeďuje pozornost návštěvníků. Dnes slouží jako smuteční obřadní síň a zároveň jako lapidárium Správy pražských hřbitovů. Byly sem přeneseny především cenné originály funerálních plastik, kterým hrozilo poškození, pokud by zůstaly vystavené povětrnosti přímo na hrobech. Interiér proto není běžně přístupný jako turistická atrakce; prohlédnout si jej lze především při komentovaných vycházkách nebo v rámci zvláštního programu.
Historickou podobu místa doplňuje správní budova se sedlovou střechou a štítovými stěnami. Nedaleko kaple stojí další obřadní síň, původně neogotická stavba později rozšířená o moderní příčné křídlo. Celek tak ukazuje, jak se hřbitovní areál v průběhu desetiletí přizpůsoboval novým způsobům pohřbívání.
Secesní i kubistické náhrobky
Pro návštěvníka, který se nechce spokojit s pouhým seznamem slavných jmen, je nejzajímavější právě funerální výzdoba. Mezi hrobkami a náhrobky se objevují secesní motivy, kubistické prvky i díla z meziválečného období. Pozornost zaslouží například kubistická výzdoba hrobky rodiny Nedělovy z roku 1915 nebo kubistická typografie na hrobce Otakara Janáčka z roku 1927.
V areálu lze najít také stélu s bronzovým reliéfem Krista od Františka Bílka, sochu venkovské dívky od Franty Úprky, plastiky Jaroslava Horejce nebo hrobku rodiny Skorkovských s figurální plastikou Ladislava Šalouna. Vlastní rodinnou hrobku z roku 1909 si zde vytvořil architekt Jan Kotěra. Na hrobě sochaře Otto Gutfreunda stojí busta od Karla Dvořáka z roku 1925. Tyto práce připomínají, že hřbitov není jen místem vzpomínky, ale také cennou ukázkou českého sochařství a architektury.
Po stopách spisovatelů, umělců i prezidentů
Na Vinohradském hřbitově jsou pochováni například prezident Emil Hácha, manželé Václav a Olga Havlovi, spisovatelé Jaroslav Foglar, Jan Karafiát a Zikmund Winter, architekt Jan Kotěra, malíř Jakub Schikaneder, sochař Otto Gutfreund nebo automobilová závodnice Eliška Junková. Odpočívají zde také hudebník Jiří Šlitr, komik Jiří Grossmann a zpěváci Karel Zich a Anna Slováčková.
Hrobka rodiny Václava Havla se nachází v arkádách kolem kaple svatého Václava. Václav Havel zde byl pochován v roce 2011. Nedaleko vstupu je hrob německy píšícího pražského novináře Egona Erwina Kische, jehož připomíná také busta vytvořená sochařem Zdeňkem Hoškem v roce 2009.
V roce 2025 si hřbitov připomněl 140 let od svého založení. Při této příležitosti se konaly komentované prohlídky zaměřené na architekturu, osobnosti i náhrobní plastiky. Některé hroby jsou označeny QR kódy a jejich polohu lze dohledat také v online mapě správce. Před návštěvou je proto praktické ověřit si umístění konkrétního hrobu.
Prakticky pro návštěvníky
Vinohradský hřbitov najdete na adrese Vinohradská 294/212 v Praze 10. Nejbližší zastávkou je tramvajová zastávka Vinohradské hřbitovy. Areál sousedí se Strašnickým hřbitovem a krematoriem Strašnice; mezi hřbitovy vede branka ve zdi. Vlastní parkoviště hřbitov nemá, parkovat lze podle možností před branou krematoria.
Otevírací doba se během roku mění, proto je vhodné ověřit si ji před cestou u správce. Stejně tak se mohou měnit termíny a podmínky komentovaných prohlídek. Při návštěvě je třeba respektovat pietní charakter místa, nerušit obřady a pohybovat se ohleduplně k hrobům i pozůstalým. Právě klid a soustředění ale umožňují vnímat Vinohradský hřbitov jako prostor, kde se na jednom místě potkávají dějiny města, umění i příběhy lidí, kteří výrazně ovlivnili českou společnost.