V lesích u Chudenic roste strom, který má za sebou téměř dvě století. Chudenická douglaska, známá také jako Czerninova douglaska, byla vysazena na počátku 40. let 19. století a dnes patří podle odborných údajů mezi tři nejstarší žijící douglasky v kontinentální Evropě. Její příběh je přitom spojený s místem, které mělo od začátku sloužit jako výjimečná sbírka cizokrajných dřevin.
Dominanta Americké zahrady
Douglaska tisolistá, odborně Pseudotsuga menziesii, vévodí arboretu Americká zahrada nedaleko Chudenic. Její domovinou je Severní Amerika, odkud se v 19. století dostávaly atraktivní dřeviny do evropských parků, obor a arboret. Stromy měly ukázat možnosti tehdejšího zahradního umění a zároveň obohatit zdejší krajinu o druhy, které v ní přirozeně nerostly.
Americká zahrada vznikla z iniciativy Eugena Czernina, tehdejšího majitele chudenického panství. Původně nebyla jen okrasným místem pro procházky. Fungovala také jako školka a zásobárna dřevin pro park u zámku Lázeň. Označení „Americká zahrada“ se v dobových materiálech objevuje nejpozději v roce 1846, tedy v době, kdy už se zdejší sbírka postupně rozrůstala.
Rozměry, které se měří v desetiletích
Stáří není jedinou pozoruhodností tohoto stromu. Při měření uvedeném městysem v květnu 2010 dosahovala douglaska výšky 34,8 metru a obvod jejího kmene činil 572 centimetrů. Jiný odborný údaj uvádí výšku 36,4 metru a obvod kmene 570 centimetrů. Rozdíl připomíná, že u obřích a živých organismů záleží na metodě i datu měření.
Mohutná koruna vytváří nad arboretem výraznou dominantu. Strom však není pouze atraktivním objektem pro fotografování. Takto staré dřeviny vyžadují pravidelnou kontrolu zdravotního stavu a promyšlenou péči. Odborníci sledují stav kmene i větví, provádějí potřebné ořezy a v koruně používají bezpečnostní vazby. Smyslem zásahů je zachovat strom co nejdéle a současně omezit riziko pro návštěvníky.
Živý katalog severoamerických dřevin
Americká zahrada zaujme i tehdy, když se návštěvník nespokojí pouze s pohledem na douglasku. Chráněné arboretum ukrývá sbírku vzácných cizokrajných, především severoamerických dřevin. Historické pravidelné uspořádání se záhony stále připomíná původní školkařskou funkci areálu. V minulosti zde stával také domek pro hlídače.
Za pozornost stojí například dřín květnatý, který je uváděn jako nejmohutnější exemplář svého druhu v České republice. Nejvýraznější podívanou nabízejí na jaře kvetoucí dřeviny, zejména během května. Arboretum tak není místem, kam se jezdí pouze za jedním památným stromem, ale pestrou ukázkou toho, jak se v českém prostředí uchytily druhy z druhé strany Atlantiku.
Výlet k Bolfánku a zámku Lázeň
Americká zahrada leží v Chudenické vrchovině v nadmořské výšce přibližně 506 až 524 metrů. Nachází se v lesním komplexu Žďár a její návštěvu lze spojit s procházkou k zámku Lázeň nebo k rozhledně Bolfánek. Právě propojení arboreta, historické zámecké krajiny a okolních lesů dává výletu větší smysl než krátká zastávka u jediného stromu.
Areál je veřejnosti přístupný celoročně po vyznačených cestách. Je oplocený kvůli ochraně před zvěří, a proto je nutné respektovat určené trasy i případná dočasná opatření. Jde o národní přírodní památku chráněnou od roku 1970; současně vymezené chráněné území má podle odborných údajů rozlohu 1,6828 hektaru.
Chudenická douglaska tak není jen rekordně rozměrným stromem, ale živou připomínkou doby, kdy se evropské parky otevíraly novým druhům z celého světa. Přesnější než označovat ji za vůbec nejstarší douglasku v Evropě je říci, že patří k nejstarším žijícím exemplářům na kontinentu. V Americké zahradě ale její význam vynikne nejlépe až ve spojení s celým arboretem a krajinou kolem Chudenic.