Renesanční křtitelnice, barokní sochy, archeologické nálezy i připomínka obětí čarodějnických procesů. Stálá expozice Vlastivědného muzea v Šumperku skládá z různorodých předmětů souvislý obraz regionu, který se během staletí proměňoval od pravěkého osídlení přes řemesla a průmysl až po moderní dobu. Návštěva tak není jen prohlídkou vitrín, ale cestou dějinami Šumperska a částečně také Jesenicka.
Od hornin a rostlin k prvním osadám
Expozice s názvem Příroda a dějiny severozápadní Moravy je rozdělena do jedenácti sálů. Její první část se věnuje přírodě: geologickému vývoji, zdejšímu rostlinstvu a živočišstvu. Fotografie doplňují trojrozměrné exponáty, díky nimž region nepůsobí jako abstraktní mapa, ale jako konkrétní krajina s vlastními přírodními podmínkami.
Historické sály pak návštěvníka zavedou až do pravěku. Mezi zajímavé nálezy patří pozůstatky neolitického sídliště u Postřelmova nebo nálezy z doby bronzové z Temenice. Středověk připomíná mimo jiné mincovní poklad objevený u Postřelmova. Tyto předměty ukazují, že zdejší kraj nebyl nikdy jen průchozím místem, ale prostorem, kde lidé dlouhodobě žili, pracovali a vytvářeli své vlastní komunity.
Předměty, které mají vlastní příběh
Výrazným exponátem je malovaná renesanční křtitelnice z roku 1615, pocházející z kostela v Maršíkově. Muzeum ji řadí k nejstarším vystaveným předmětům. Pozornost přitahuje také soubor patnácti pozdně barokních soch apoštolů a evangelistů z Králík. Kolekce byla v roce 2019 po více než sto letech znovu sestavena na jednom místě, takže dnes může působit jako celek, nikoli jako jednotlivé rozptýlené kusy.
Silnou částí expozice je připomínka čarodějnických procesů na severní Moravě. Období let 1678 až 1693 zde zastupuje například pieta z takzvaného čarodějnického sloupku, tedy božích muk vytvořených podle závěti jedné z obětí. Podle údajů muzea si procesy vyžádaly 104 životů. Téma je podáno pietně a připomíná, jak snadno se strach, pověry a mocenské zájmy mohly změnit v tragédii.
Tkalcovská světnice i železnice
Šumpersko ale není jen krajem starých kostelů a archeologických nálezů. Významnou stopu zde zanechala textilní výroba. Interiér tkalcovské světnice z konce 19. století přibližuje každodennost lidí, kteří pracovali v domácím i továrním prostředí. Dobové vzorníky textilních továren zase ukazují, jak důležitou součást hospodářství regionu představovala výroba látek.
Na průmyslový rozvoj navazuje část věnovaná železnici. Připomíná sobotínskou firmu bratří Kleinů, která stavěla tratě nejen v regionu, ale i v dalších částech rakousko-uherské monarchie. Expozice tak propojuje místní dějiny s širšími změnami, které v 19. století proměnily dopravu, obchod i podobu měst.
Příběh muzea v Pavlínině dvoře
Muzeum sídlí v Pavlínině dvoře, historickém areálu v parku nedaleko centra Šumperka. Dvůr nechal kolem roku 1815 vystavět rytíř Franz Xaver Tersch. Později jej Karl Chiari pojmenoval po své manželce Paulině. Dnes je areál kulturní památkou a samotná návštěva muzea tak může začít už procházkou jeho prostředím.
Šumperské muzeum vzniklo v roce 1896 jako soukromé muzeum. Po založení muzejního spolku po roce 1910 se z něj stalo německé městské muzeum. Současná organizace spravuje také muzea v Úsově, Mohelnici a Zábřehu a Památník Adolfa Kašpara v Lošticích.
Muzeum, které také mluví
Prohlídku stálé expozice doplňuje audioprůvodce GuidePORT v češtině, němčině, angličtině a polštině. Hlas průvodkyni propůjčila Paulina Chiari, po níž nese historický areál své jméno. Komentář doprovází dobová hudba a autentické zvuky. Systém byl do expozice instalován v roce 2008 a muzeum jej označuje za první muzejní expozici v České republice vybavenou touto technologií.
Vlastivědné muzeum najdete na adrese Hlavní třída 22 v Šumperku. Aktuální otevírací dobu, vstupné, krátkodobé výstavy a programy je vhodné před návštěvou ověřit na oficiálních stránkách. Vedle stálé expozice muzeum pořádá přednášky, vzdělávací programy a nabízí také zařízení Muzejíčko pro rodiny s dětmi.