Od renesančního sídla k chátrající památce
Svijanský zámek nevznikl jako barokní stavba, přesto právě barokní a pozdější úpravy ovlivnily jeho dnešní podobu. Základní renesanční sídlo vznikalo v letech 1567 až 1578 v místě hospodářského dvora, který ve Svijanech založili cisterciáčtí mniši z kláštera Hradiště. Pivo se tu podle historických dokladů vařilo nejpozději v 16. století.
První výslovná zmínka o svijanském sídle pochází z roku 1567, kdy se dělil majetek mezi syny Jaroslava z Vartemberka. Po jeho smrti připadly Svijany Jáchymu Ondřeji Šlikovi. Právě za něj získal rytířský sál ve 20. letech 17. století renesanční malířskou výzdobu. Po Šlikově popravě na Staroměstském náměstí přešlo panství roku 1623 na Albrechta z Valdštejna.
Valdštejnové zámek stavebně upravovali a zároveň rozšiřovali sousední pivovar. Po jejich odchodu koupil panství v roce 1820 kníže Karel Alain Rohan. Zámek se stal součástí sychrovského panství, sídlem vrchnostenského úřadu a ubytováním úředníků. Po konfiskaci Rohanům v roce 1945 však přišly desetiletí bez citlivé péče. Některé místnosti byly upraveny na zaměstnanecké byty pivovaru a objekt postupně chátral.
Soukromá iniciativa zachránila cennou stavbu
Zlom nastal v roce 2013, kdy zámek koupil Pivovar Svijany. Záměrem nebylo vytvořit pouze opravenou historickou budovu, ale živé kulturně-společenské centrum obce a místo, které návštěvníkům přiblíží dějiny Svijan i celého okolí.
Hlavní obnova začala na jaře 2015 a trvala přibližně dva roky. První etapa si vyžádala 60 milionů korun, přičemž téměř polovinu pokryl grant z EHP a Norských fondů. Rozpočet se navýšil poté, co restaurátoři objevili cenné fresky ukryté pod mladšími nátěry. Opravy se netýkaly jen hlavní budovy, ale také staré školy a celého areálu.
Obnoveny byly fasády, krovy, střecha, kamenné prvky, podlahy, nádvoří, komunikace i ohradní zeď. Nevhodné pozdější přístavby zmizely. Naopak nový výtahový trakt ze železa a skla byl záměrně přiznán jako soudobý prvek, který respektuje starou architekturu, ale nepředstírá, že je její historickou součástí. Veřejnosti se zámek znovu otevřel 25. června 2016 a obnova získala ocenění Stavba roku Libereckého kraje.
Malby, kaple a stopy dávného osídlení
Jedním z nejcennějších objevů byly starší vrstvy výmalby ve velké kapli. Pod mladšími nátěry se ukázaly renesanční malby, jejichž pozdější vrstva souvisela s Jáchymem Ondřejem Šlikem. Objevily se také erby rodů, z nichž pocházela jeho matka a manželky. Původní rytířský sál byl v roce 1768 přestavěn na kapli svatého Jana a Pavla.
V areálu se nachází také menší kaple Nalezení svatého Kříže, jejíž vznik spadá do doby výstavby zámku. K návštěvnicky působivým prvkům patří pozdně renesanční nástěnné malby, barokně-rokokový oltář a varhánky z roku 1726. Na fasádě kaple byly obnoveny iluzivní malby a ošetřeny kamenné detaily.
Rekonstrukce zároveň otevřela cestu archeologickému výzkumu. V okolí zámku byly nalezeny keramické pozůstatky z vrcholného středověku, starší podlahy ze 17. a 18. století nebo pec z druhé poloviny 18. století, vestavěná ve zdi malé kaple. Výzkum odhalil také sídelní jámy z doby bronzové, bronzovou jehlici starou podle uváděného datování více než 3000 let a nádobu starší než 2500 let.
Archeologická expozice od doby bronzové po zámek
Největší návštěvnickou atrakcí je expozice věnovaná nálezům ze Svijan, Příšovic a širšího okolí. Působivě představuje například pohřebiště Na Cecilce u Příšovic, kde archeologové odkryli téměř 90 žárových hrobů. Pod pochozími skly lze sledovat rekonstrukce hrobových jam a prohlédnout si původní nádoby.
Významným exponátem je také bronzový poklad objevený 14. ledna 1854 ve Vaničkově lomu na pravém břehu Jizery. Tvořilo jej 29 bronzových předmětů, později vykládaných jako části kultovního vozíku. Nález byl věnován Národnímu muzeu v Praze. Archeologové objevili v zámecké zahradě také půdorys stavby z druhé poloviny 13. století a pozůstatky hospodářských zvířat. Tradiční výklad návštěvnické expozice spojuje nález prasete s původem názvu Svijany, nejde však o definitivně prokázané vysvětlení.
Výlet, který propojí zámek s pivovarem
Svijanský zámek dnes není jen muzeem za zdmi historické budovy. V podzemí připomíná pivovarnickou tradici, další expozice se věnuje neolitu a Eduardu Štorchovi. Zámecká zahrada nabízí dětské hřiště, Montessori panely, archeologické pískoviště, venkovní kvíz i putovní hru Arcana.
Bezprostřední sousedství pivovaru dává návštěvě přirozený další rozměr. Historie šlechtického sídla, archeologické objevy a živá tradice vaření piva tu nejsou oddělenými atrakcemi, ale částmi jednoho příběhu o místě v Pojizeří. Zámek je navíc snadno dostupný z dálnice D10 a může být příjemným výchozím bodem pro objevování Českého ráje.
Otevírací doba a program prohlídek se během roku mění, proto je vhodné před cestou ověřit aktuální informace. Areál je částečně bezbariérový; zahrada, nádvoří a většina expozic jsou přístupné bez omezení, zatímco sklepení nikoli.