Úterý dokáže překvapit už při první procházce náměstím. V historickém centru se vedle sebe dochovaly měšťanské domy s hrázděnými patry, stavby s hlubšími středověkými základy i výrazné barokní památky. Město v Tepelské vrchovině si uchovalo půdorys a charakter, který připomíná jeho dlouhou obchodní i tržní minulost.
Úterý leží v údolí Úterského potoka, přibližně 39 kilometrů severozápadně od Plzně a 23 kilometrů východně od Mariánských Lázní. Jeho historické jádro je od roku 1992 chráněno jako městská památková zóna. Na poměrně malém prostoru se zde soustřeďuje několik desítek památkově významných objektů.
Náměstí jako učebnice městských dějin
Nejlepší začátek prohlídky představuje hlavní náměstí. Jeho střed zdobí Mariánský sloup a kamenná kašna, kterou turistické materiály datují do počátku 19. století. U Mariánského sloupu se ovšem v dostupných podkladech liší uváděný rok vzniku: objevuje se letopočet 1731 i 1737. Jisté je, že jde o výraznou barokní památku a jeden z přirozených orientačních bodů centra.
Okolní domy ukazují, jak se město v průběhu staletí proměňovalo. Některé mají hrázděná patra, jiné odhalují při bližším pohledu starší konstrukce a středověká jádra. Zajímavý je také dům v sousedství radnice, u něhož vyniká použití lomového kamene. Historickou atmosféru tak nevytváří jediná reprezentativní stavba, ale především souvislý celek zástavby.
Požár, který změnil podobu Úterý
Dnešní podoba centra souvisí také s velkým požárem z roku 1694. Ten zničil téměř celé město včetně původního kostela. Obnova byla rychlá a výrazně ovlivnila další vzhled Úterý. Nová radnice vznikla už v roce 1695 a o rok později začala stavba kostela Narození svatého Jana Křtitele, který byl vysvěcen roku 1698.
Radnice upoutá hrázděným patrem a vysokou sedlovou střechou. Při její obnově byl objeven renesanční malovaný strop, připomínající, že požár nevymazal všechny starší vrstvy města. Farní kostel patří k nejvýraznějším dominantám památkové zóny. K dalším cenným stavbám v okolí patří bývalé děkanství, koželužna nebo vodní mlýn.
Od tržiště k městu v Tepelské vrchovině
První historicky doložená zmínka o Úterý pochází z roku 1233. Město se rozvíjelo u staré obchodní cesty a jeho název souvisí s pravidelným trhem konaným v úterý. Latinsky se označovalo jako Novum forum, německy Neumarkt.
Počátky osídlení se někdy kladou už do 11. století. Pověst vypráví o německých hornících, kteří zde hledali zlato, historické poznatky však tuto těžbu nepotvrzují. Také představa o původu města je složitější, než naznačuje lidové vyprávění. Právě podobné vrstvení doložených faktů a pozdějších příběhů dává Úterý osobitý historický půvab.
Kostel nad městem a odkaz Kašpara Reitenbergera
Při delší procházce stojí za to vystoupat ke hřbitovnímu kostelu svatého Václava. Barokní kaple na místě staršího objektu svatého Jana Křtitele byla postavena v roce 1747. Stavba stojí nad městem a doplňuje pohled na historické centrum z jiné perspektivy.
Úterý je také rodištěm Kašpara Reitenbergera, který se narodil 29. prosince 1779. Pozdější tepelský opat je spojován s budováním Mariánských Lázní. Jeho jméno dnes připomíná Reitenbergerův pramen, ležící přibližně 2,2 kilometru od silnice směrem na Teplou.
Úterské kulisy zaujaly také filmaře. Historické město se objevilo například ve snímku Zvony z rákosu a v seriálu Zdivočelá země. Návštěvu lze spojit s výletem po okolí Tepelské vrchoviny, například směrem na Teplou, Mariánské Lázně nebo Bezdružice. Interiéry radnice, kostela a dalších památek nemusí být běžně otevřené, proto je vhodné možnosti prohlídky předem ověřit.