Mohutná kamenná věž v Tuklatech nepůsobí na první pohled jako zbytek středověkého sídla. Přesto právě ona představuje dochovanou část bývalé tvrze, která stávala v historickém jádru obce. Dnes slouží jako zvonice a společně s kostelem Narození svatého Jana Křtitele a farou vytváří výrazný historický celek.
Stavba stojí na návrší, takže ji lze vnímat jako přirozenou dominantu obce. Z původní tvrze se nedochovalo celé opevněné sídlo, ale pouze věžová část. I ta však připomíná dobu, kdy podobné stavby zajišťovaly svým majitelům nejen bydlení, ale také ochranu a přehled o okolí.
Středověká věž, která změnila své poslání
Tuklatská věž je třípodlažní a vznikla ve středověku. Obecní údaje její původ kladou do 14. století. Později ztratila původní obrannou a obytnou funkci a v barokním období byla upravena na zvonici. Přesné datování této proměny se v dostupných popisech liší, samotná kontinuita využití je však zřejmá: stavba přežila další staletí právě díky novému účelu.
Její charakter dodnes utváří kamenné zdivo a některé stavební detaily. Dochovala se nika původního vstupu se špaletami a rovným překladem z mohutných fošen. Ve zdivu jsou patrné také kapsy, do nichž byly uloženy stropní trámy. Třetí podlaží bylo částečně nadezděno při barokních úpravách. Tyto prvky dávají tušit, že věž nebyla od počátku zamýšlena jen jako prostor pro zvony.
Dva zvony s pamětí obce
Největší pozornost dnes poutá vybavení zvonice. Uvnitř se dochovaly dva mohutné historické zvony, zavěšené na původních dubových hlavách s kováním. Starší z nich odlil pražský zvonař Bartoloměj v roce 1506. Jeho věnec má průměr 110 centimetrů, takže jde o skutečně výrazný prvek interiéru věže.
Druhý zvon pochází z roku 1624. V Mladé Boleslavi jej vytvořil zvonař Jakub Mělnický a jeho průměr činí 77 centimetrů. Oba předměty tak připomínají dvě odlišná období českých dějin a zároveň ukazují, že zvonice nebyla pouze němým pozůstatkem minulosti. Její zvony zůstaly součástí místního života.
Podle údajů obce se dnes zvoní například o víkendech v poledne a také na přání pozůstalých. Dříve oznamoval zvon každodenní polední čas. Z historické památky se tak nestal jen architektonický exponát, ale místo, jehož hlas se stále může ozvat do okolí.
Věž jako bod pro měření krajiny
Tuklatská zvonice má ještě jednu pozoruhodnou kapitolu. V roce 1819 ji při svém měření využil matematik, fyzik a astronom František Ignác Kasián Halaška. Pracoval s námořním sextantem a věž mu posloužila jako vhodný bod pro zaměřování.
Tato epizoda propojuje středověkou stavbu s dějinami vědy. Věž, která původně souvisela s obranou a později se stala součástí církevního prostoru, tak na čas získala také roli měřicího stanoviště. Její poloha na návrší k tomu byla praktická a dodnes pomáhá utvářet její výrazné postavení v obci.
Krátká zastávka v historickém centru Tuklat
Tuklaty leží v okrese Kolín přibližně osm kilometrů západně od Českého Brodu. Obcí prochází železniční trať Praha–Kolín, což může být výhodou pro návštěvníky, kteří se vydají na výlet bez automobilu. Samotnou památku je třeba hledat u kostela Narození svatého Jana Křtitele a fary, v prostoru historického centra.
Při návštěvě lze během jediné zastávky vnímat několik vrstev místních dějin: věž bývalé tvrze, sakrální stavbu i barokní faru. Zvonice je chráněnou památkou, její interiér však nemá podle dostupných informací pravidelně stanovený návštěvní režim. Pokud si ji chcete prohlédnout také uvnitř, je vhodné předem ověřit možnosti u obce.
Tuklatská věž není rozsáhlým hradem ani okázalou turistickou atrakcí. Její kouzlo spočívá v něčem jiném: v dochovaném stavebním detailu, ve dvou staletých zvonech a v nepřerušeném příběhu stavby, která dokázala změnit svou funkci, aniž by zmizela z paměti obce.