Na ostrohu nad soutokem Berounky a Úpořského potoka stojí zřícenina, která má k romantické představě o hradu blízko, její skutečná hodnota je však ještě hlubší. Týřov patří k nejstarším a nejlépe dochovaným českým hradům kastelového typu. V jeho zdech se potkává významná kapitola přemyslovských dějin s mimořádně názornou ukázkou vrcholně středověké fortifikace.
Královský hrad s neobvyklou obrannou soustavou
Týřov vznikl v první polovině 13. století jako královský hrad. Podle dochovaných písemných údajů byl dokončen roku 1249 za vlády Václava I. Jeho podoba odpovídala pokrokovému kastelovému konceptu, který tehdy vycházel z francouzských vzorů a ve střední Evropě představoval výjimečné řešení.
Hrad se skládal z dolního a horního nádvoří. Přístup k němu nebyl jednoduchý: příchozí musel překonat šíjový příkop, první bránu, další příkop a padací most. Dolní hrad obíhala hradba se šesti flankovacími věžemi, jejichž úkolem bylo umožnit účinnější obranu boků hradeb. V čele horní části stál mohutný okrouhlý bergfrit, hlavní obranná věž. Nechyběl ani čtverhranný donjon, který sloužil jako obytná i reprezentativní část hradu.
Dnes zůstaly z Týřova části hlavní věže, donjonu a paláce i zbytky flankovacích věží. Spolu s příkopy a terénními hranami vytvářejí půdorys, který lze v krajině stále dobře číst. Právě v tom spočívá jeho mimořádnost. Hrad nebyl výrazně přestavován a podle Národního památkového ústavu nebyl nikdy dobyt, takže si uchoval značnou míru původní podoby.
Místo přemyslovského konfliktu
Týřov nebyl pouze vojenským bodem v přemyslovské lovecké doméně. Roku 1249 se stal dějištěm konfliktu mezi Václavem I. a jeho synem Přemyslem, pozdějším králem Přemyslem Otakarem II. Král nechal syna na Týřově uvěznit v době, kdy se mezi oběma muži vyhrotil spor o moc. Zřícenina tak připomíná událost, která předznamenala další výraznou etapu českých dějin.
O několik desetiletí později se hrad stal vězením také pro Jindřicha z Lipé. Význam Týřova postupně slábl. K jeho nevýhodám patřila obtížná dostupnost i nákladná údržba a hrad se dostával do zástavy různým šlechtickým držitelům. Ve druhé polovině 16. století už byl uváděn jako pustý. Od té doby chátral a proměňoval se v torzo, které dnes obdivují návštěvníci Křivoklátska.
Archeologická učebnice v lesích Křivoklátska
Týřov je významnou archeologickou lokalitou a jeho výzkum je spojen s archeologem a kastelologem Tomášem Durdíkem. Patřil k prvním hradům, kterým se věnoval v rámci výzkumu přemyslovského loveckého hvozdu. Práce na Týřově pomohla položit základy moderní české kastelologie, tedy oboru, který se zabývá vývojem a podobou hradů.
Pro návštěvníka není nutné znát všechny odborné pojmy. Stačí se zastavit u zbytků věží, projít kolem příkopů a představit si, jak složitě musel být pohyb k hradu organizován. Zdivo a terén zde společně vyprávějí o době, kdy obranyschopnost stavby určovala její postavení v krajině. Týřov je od roku 1958 kulturní památkou a leží na pozemcích státního podniku Lesy České republiky.
Zřícenina, o kterou se stále pečuje
Čas se na Týřovu podepsal výrazně. V červenci 2015 došlo k závažnému poškození části zdiva donjonu, jehož statika se zhoršovala už dříve. Následné záchranné práce přinesly statické zajištění a opravu věže. První etapa byla dokončena v roce 2016.
Obnova nebyla snadná. Hrad leží v CHKO Křivoklátsko a zároveň v národní přírodní rezervaci Týřov, takže se materiál dopravoval pouze za vhodných podmínek po úzké lesní pěšině. Při opravách se používal lomový kámen, vápenná malta a tradiční vnitřní nevázané zdivo. Zřícenina tak není jen pozůstatkem minulosti, ale také místem, kde se hledá citlivý způsob, jak historické konstrukce uchovat.
Výlet za Berounkou a Týřovickými skalami
Nejčastějším východiskem výletu bývají Skryje, odkud vede ke zřícenině žlutě značená trasa. Výstup k hradu je strmější a vede lesními pěšinami; orientačně může zabrat až hodinu a pro vozíčkáře není vhodný. Na místě není pokladna ani návštěvnické zázemí. Týřov se prohlíží volně, což ovšem znamená nutnost zvýšené opatrnosti u srázů, příkopů a nestabilních částí zdiva.
Odměnou je atmosféra neporušeného lesního ostrohu a pohledy do údolí Berounky. Výlet lze spojit s návštěvou Skryjí, Skryjských jezírek nebo Týřovických skal nad pravým břehem řeky. Protože se zřícenina nachází v chráněném území, je důležité pohybovat se ohleduplně, nezasahovat do zdiva ani terénu a před cestou ověřit aktuální stav stezky či případná omezení.