Jen několik kilometrů od Skryjí se nad Berounkou zvedá ostroh, na němž stojí zřícenina hradu Týřov. Dnes z něj zůstaly především části hradeb, věží a paláce, přesto je jeho půdorys stále dobře čitelný. Právě v tom spočívá jeho kouzlo: návštěvník tu nevidí jen romantické torzo mezi stromy, ale také pozůstatky promyšlené středověké pevnosti v mimořádné krajině.
Pevnost s věžemi pro aktivní obranu
Týřov měl dvoudílnou dispozici. Níže položený dolní hrad zabíral téměř pravidelný obdélník, zatímco horní část byla užší a výše položená. Mezi oběma částmi se nacházel přihrádek s vlastní zdí a brankou, který pomáhal chránit přístup do nitra hradu.
Výrazným prvkem opevnění bylo šest válcových flankovacích věží rozmístěných podél obvodové hradby dolního hradu. Jejich úkolem nebylo pouze pasivně odolávat útoku. Umožňovaly také boční ostřelování prostoru před hradbami, a tedy účinnější aktivní obranu. Dochované zbytky věží, hradního paláce, obytného donjonu a hradeb proto stojí za pozornost i návštěvníkům, kteří se o středověkou architekturu běžně nezajímají.
Starší literatura Týřov často popisovala jako mimořádně čistý příklad francouzského kastelu v českých zemích. Dnešní odborné pohledy jsou opatrnější a řadí hrad do širšího vývoje hradní architektury 13. století. Není také jisté, že celý dochovaný areál vznikl už před rokem 1249. Některé části, včetně současné dispozice a věžového paláce, mohou souviset až s pozdější výstavbou za Přemysla Otakara II.
Místo spojené s Přemyslem Otakarem II.
První spolehlivá zpráva o Týřovu se vztahuje k roku 1249. Tehdy zde král Václav I. zadržel svého syna Přemysla, pozdějšího českého krále Přemysla Otakara II., spolu s jeho stoupenci. Hrad se tak ocitl přímo uprostřed mocenského konfliktu, který výrazně zasáhl nejvyšší vrstvy tehdejší společnosti.
O několik desetiletí později se Týřov stal vězením další významné osobnosti. V letech 1315 až 1316 zde byl držen Jindřich z Lipé. Ve druhé polovině 16. století už prameny hrad uvádějí jako pustý. Bez pravidelné údržby postupně chátral a jeho zdivo se začlenilo do okolní krajiny.
V památkových databázích je Týřov veden jako významná archeologická lokalita a zaniklý hradní areál. Turisticky je spojován především se Skryjemi, samotná zřícenina však leží v katastru Karlovy Vsi. Toto administrativní rozdělení nic nemění na tom, že právě Skryje představují přirozené výchozí místo výletu.
Ze Skryjí k Berounce a vzhůru na ostroh
Trasa začíná v centru Skryjí, kde se nachází placené parkoviště. Obec v současnosti uvádí poplatek 100 korun za celý den; zaplatit lze hotově i kartou. O vytížených svátcích se může kapacita naplnit, proto není vhodné nechávat auto na zeleni nebo mimo vyhrazená místa.
K hradu se lze vydat po modré nebo červené značce ke skryjskému mostu a odtud pokračovat po žluté. Od parkoviště měří cesta něco přes 2,5 kilometru a běžná chůze zabere přibližně hodinu jedním směrem. Nejprve sestoupí k Berounce, poté vede podél řeky a nakonec stoupá k ostrohu. Závěrečná část je přírodní a místy nerovná, proto se hodí pevná obuv.
Odměnou je poloha samotné zříceniny. Z výše položeného místa se otevírají pohledy na Berounku, okolní zalesněné vrchy a skryjský most. Výlet tak funguje i pro ty, kteří přijíždějí především za krajinou. Mezi zbytky zdí a věží je však třeba pohybovat se opatrně, zejména za mokra nebo při horší viditelnosti. Týřov není běžně provozovaným hradem s pokladnou a pravidelnými prohlídkami.
Celodenní výlet za historií i přírodou
Týřov je součástí širšího výletního okruhu v okolí Skryjí. Po návštěvě hradu lze pokračovat ke Skryjským jezírkům, navštívit Památník Joachima Barranda nebo se vydat po naučné stezce Po stopě trilobita. Křivoklátsko zde připomíná, že zdejší příběh netvoří jen středověké zdivo, ale také geologie, paleontologie a cenná příroda.
Okruh v okolí Skryjí může podle doporučení ochrany přírody měřit přibližně deset kilometrů a je středně náročný. V letní sezoně se v okolí objevují možnosti občerstvení i koupání v Berounce, jejich dostupnost je ale proměnlivá. Protože Týřov leží v chráněném území, měli by návštěvníci zůstávat na značených cestách, nezasahovat do zbytků hradu a respektovat aktuální pravidla ochrany přírody.