Jen několik kroků od kostela sv. Kunhuty v Jevišovce stojí dům, který vypráví příběh pozoruhodné kapitoly českých dějin. Chorvatský dům sídlí v bývalé faře a připomíná moravské Chorvaty – komunitu, která se na jižní Moravě usazovala od 16. století a vytvořila zde vlastní jazyk, kroje, písně i slavnosti.
Jevišovka, dříve známá jako Frélichov, byla jejich nejvýznamnějším sídlem. Společně s Novým Přerovem a Dobrým Polem tvořila centrum moravského chorvatského osídlení. Dnes je muzeum v Jevišovce místem, kde lze tuto historii poznat nejen z dokumentů, ale také prostřednictvím předmětů, zvuku a obrazů.
Od úniků před Osmany k životu na jižní Moravě
Předkové moravských Chorvatů přicházeli na Moravu v souvislosti s osmanskými výboji. V novém prostředí se postupně zabydleli a po generace si udržovali vlastní kulturní tradice. Jejich řeč, označovaná také jako moravská chorvatština, nebyla jednoduše totožná s dnešní spisovnou chorvatštinou. Proměňovalo ji dlouhé soužití s českým i německým obyvatelstvem.
Meziválečná Jevišovka žila osobitým rytmem. K místnímu koloritu patřily slavnosti, hudba, tance, kroje a lidové zvyky. Expozice Chorvatského domu návštěvníka provádí příchodem Chorvatů na Moravu, každodenním životem komunity i jejími tradicemi. Nechybějí etnografické předměty a části krojů, fotografie, dokumenty ani interaktivní prvky pro děti a dospělé.
Hlas, který přežil celé století
K nejcennějším částem muzea patří zvukové nahrávky pořízené etnografem Františkem Pospíšilem v roce 1910. Pomocí fonografu tehdy zaznamenal písně a podobu jazyka ve Frélichově, Dobrém Poli a Novém Přerově. Původní voskové válečky jsou dnes uloženy ve vídeňském Fonografickém archivu, jejich obsah však dál pomáhá poznávat kulturu, která se v průběhu 20. století výrazně proměnila.
Na tradici starých nahrávek navázal také hudební projekt O 106 – Písně moravských Chorvatů. Nové úpravy písní připravil skladatel Matěj Kroupa. Muzeum tak není jen prostorem minulosti. Ukazuje, že lidová kultura může pokračovat i tehdy, když se původní prostředí a způsob života zásadně změnily.
Rozptýlená komunita a návraty domů
Nejtragičtější kapitolu představuje poválečné vysídlení. Po válce zasáhla moravské Chorvaty řada opatření namířených proti obyvatelům pohraničních oblastí. Rozhodující zlom přišel po únoru 1948, kdy bylo nařízeno přesídlení obyvatel chorvatské národnosti z původních obcí do vnitrozemí. V několika etapách, především mezi lety 1948 a 1951, bylo z Jevišovky, Nového Přerova a Dobrého Pole rozptýleno přibližně dva tisíce lidí do více než stovky obcí.
Souvislé osídlení zaniklo a rodiny se ocitly na Olomoucku, Prostějovsku, Jesenicku, Opavsku i jinde. Návrat do původních domovů navíc komplikoval omezený přístup do pohraničního pásma. K návštěvě hrobů nebo kostela byly často potřebné propustky. Jevišovka se proto pro mnoho vysídlených stala především místem vzpomínky, ke kterému se vraceli alespoň při významných příležitostech.
Po pádu komunistického režimu se potomci moravských Chorvatů začali znovu organizovat. Sdružení občanů chorvatské národnosti v ČR vzniklo v roce 1991 a ve stejném roce se v Jevišovce uskutečnilo první poválečné setkání někdejších chorvatských, německých a českých rodáků.
Chorvatský dům jako živé místo setkávání
Budovu bývalé fary zakoupila pro vznik muzea v roce 2008 vláda Chorvatské republiky. Na rekonstrukci se následně podílela také česká vláda. Dnes Chorvatský dům funguje jako muzeum i kulturní centrum. Konají se zde výstavy, přednášky, komentované prohlídky, koncerty a setkání veřejnosti s potomky moravských Chorvatů.
Výrazem živé tradice je Kiritof, každoroční slavnost pořádaná na začátku září. Navazuje na předválečné hody a obvykle zahrnuje mši, průvod s ozdobeným kozlem, folklorní vystoupení, hudbu, tanec a setkání rodin spojených s touto komunitou. Pro rok 2026 je uváděn termín 5. září; podrobný program je vhodné ověřit u pořadatelů.
Při návštěvě stojí za to vyjít i mimo muzeum. V Jevišovce lze hledat původní chorvatské domy s bohatou štukovou výzdobou, prohlédnout si kostel sv. Kunhuty a hřbitov s památníkem chorvatským rodinám. Výlet může pokračovat k soutoku Dyje a Jevišovky nebo do vrbového háje v říční nivě, jehož část je spojována s dávnou výsadbou místních obyvatel. Chorvatský dům tak nejlépe funguje jako začátek širší procházky krajinou, v níž po moravských Chorvatech zůstaly domy, písně, vzpomínky i slavnosti.