Jen málokteré pražské místo v sobě spojuje barokní architekturu, dějiny medicíny, příběhy významných osobností i současnou snahu o záchranu památky tak výrazně jako zámek Veleslavín. Areál na okraji stejnojmenné čtvrti dlouho působil jako uzavřený a chátrající svět. Od roku 2024 se však postupně vrací lidem prostřednictvím výstav, koncertů, prohlídek a komunitních setkání.
Historická budova stojí na adrese Veleslavínská 1 a je kulturní památkou. Spolu se zámeckým parkem a dalšími objekty tvoří téměř tříhektarový areál, který patří k významným zeleným a historickým plochám této části Prahy.
Barokní zámek uprostřed městské čtvrti
Jednopatrový zámek vznikl v první polovině 18. století, pravděpodobně podle plánů Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Přesný rok výstavby není ve všech pramenech uváděn stejně, jisté však je, že jde o stavbu z období vrcholného baroka. Na počátku 20. století k ní přibyla krátká novobarokní křídla a areál získal podobu, kterou si zachoval dodnes.
Součástí památky není jen samotný zámek. Důležitou roli má také park a další hospodářské či pavilonové stavby. Právě rozsáhlá zeleň dodává místu zvláštní atmosféru. Zámek dnes neleží v krajině za městem, ale mezi pražskými ulicemi a dopravními tepnami. O to cennější je jeho klidný areál pro obyvatele Veleslavína i návštěvníky, kteří hledají méně známá historická místa hlavního města.
Sanatorium, lékařský výzkum a slavní pacienti
Výraznou kapitolu dějin zámku začal psát rok 1910. Lékaři Leo Kosák a Oskar Fischer zde zřídili plicní sanatorium, jehož zdravotnické využití pokračovalo podle dostupných údajů až do roku 2017. Veleslavín se tak stal místem spojeným s prvorepublikovou medicínou i s léčbou známých osobností.
Se sanatoriem jsou spojováni například Charlotta Garrigue Masaryková, spisovatelka Milena Jesenská a architekt Adolf Loos. Materiály o historii areálu zmiňují také T. G. Masaryka, který zde měl po návratu z exilu využívat kancelář. U jednotlivých osobností se přitom mohou lišit podrobnosti jejich vztahu k sanatoriu – někdy šlo o léčbu, jindy o pobyt či jinou vazbu na místo.
Oskar Fischer se ve Veleslavíně věnoval výzkumu změn spojovaných s Alzheimerovou chorobou nezávisle na Aloisi Alzheimerovi. Jeho životní příběh ale skončil tragicky. Fischer zemřel v roce 1942 v Terezíně, zatímco Leo Kosák byl v roce 1944 zavražděn v Osvětimi. Historie zámku tak připomíná nejen vývoj medicíny, ale také osudy židovských lékařů zasažených nacistickou perzekucí.
Po letech chátrání se zámek znovu otevírá
Po ukončení zdravotnického provozu zůstal areál od roku 2018 nevyužívaný a postupně chátral. Pokusy státu najít nového vlastníka se opakovaně nedařily. Na hodnotu zámku dlouhodobě upozorňoval spolek Hradní potok, který organizoval prohlídky, zapojoval areál do Dnů architektury a podporoval jeho kulturní využití.
Praha 6 získala areál od roku 2024 do výpůjčky a začala jej otevírat veřejnosti. Během prvního roku se zde podle městské části uskutečnilo přibližně sto kulturních, společenských a komunitních akcí. Výstavy, koncerty a přednášky ukázaly, že zámek nemusí být pouze zakonzervovanou památkou, ale také živým místem pro setkávání.
Důležitý krok přišel v dubnu 2026, kdy Zastupitelstvo hlavního města Prahy schválilo odkup areálu od státu za 210 milionů korun. Následovat mají další formální majetkové kroky a rozhodování o správě i obnově jednotlivých částí. Samotné schválení odkupu proto ještě neznamená dokončenou rekonstrukci.
Jaká budoucnost čeká Veleslavín?
Praha 6 připravuje devítiměsíční studii, která má porovnat možné scénáře dalšího využití. Posuzovat se bude technický stav, ekonomika provozu, právní podmínky i možnosti spolupráce veřejného a soukromého sektoru. Preferovaným směrem je kulturní, společenské a komunitní centrum doplněné o vzdělávací, sociální nebo zdravotní služby.
Historická budova má zůstat ve veřejné správě. U některých dalších objektů se zvažuje spolupráce se soukromými partnery. Zámecký park má být trvale přístupný a připravovaná koncepce počítá také s péčí o jeho dřeviny, mobiliář a lepší propojení s okolní krajinou. Výzvou bude skloubit postupnou obnovu s tím, aby areál nezůstal na další roky uzavřený.
Do zámku se návštěvníci dostávají především při konkrétních výstavách, prohlídkách a kulturních akcích. Stabilní celoroční otevírací doba není potvrzena, proto je vhodné před cestou ověřit aktuální program Prahy 6 nebo správce areálu. Proměna Veleslavína je stále na začátku, už nyní však ukazuje, jak může citlivé kulturní oživování vrátit život památce, která byla dlouho téměř neviditelnou součástí Prahy.