Josef Sudek v ní fotografoval kameny, skleněné objekty, zahradní nábytek, trávník i obyčejná zákoutí. Přesto jeho snímky nepůsobí všedně. Zahrada u Rothmayerovy vily v pražském Břevnově se díky jeho cyklu z roku 1956 proměnila v poetický svět, kde mají své místo světlo, stín, patina i zdánlivě bezvýznamné předměty.
Právě spojení domu a zahrady je na této památce mimořádné. Nejde o reprezentativní palác ani o anonymní funkcionalistickou stavbu. Je to autenticky dochovaný rodinný dům architekta Otty Rothmayera, který si v letech 1928 až 1929 navrhl pro vlastní rodinu. Dnes v něm lze sledovat nejen podobu meziválečné architektury, ale také způsob života a kulturní kontakty jeho obyvatel.
Dům inspirovaný Plečnikem
Otto Rothmayer byl žákem a spolupracovníkem slovinského architekta Josipa Plečnika. Podílel se s ním také na úpravách Pražského hradu. Plečnikův vliv je proto ve vile dobře patrný, přímým autorem projektu však byl Rothmayer. Při návrhu se inspiroval mimo jiné Plečnikovou vilou Stadion v Lublani, zároveň ale původní představu přizpůsobil pražskému prostředí.
Stavba má jednoduchý kvádrový objem, který doplňuje válcový tubus schodiště. Její výraz je střídmý a nespoléhá na efektní dekoraci. O to více vyniká promyšlené řemeslné provedení a interiér s výrazným podílem vestavěného dřevěného vybavení. Vila ukazuje, že silná architektura nemusí být okázalá – může působit klidně, prakticky a přitom osobitě.
Rothmayerovi, jejich přátelé a jeden dům
Vila nebyla pouze pracovním a obytným prostorem. Stala se také místem setkávání lidí z uměleckého a architektonického prostředí. S domem je spojována například tvorba skláře Reného Roubíčka. Významnou stopu zde zanechal také fotograf Josef Sudek, který zahradu opakovaně zachycoval.
Sudkův soubor bývá označován jako Kouzelná zahrádka nebo Zahrádka pana kouzelníka. Jeho fotografie pomohly zachovat nejen obraz zahrady, ale také její náladu. Při obnově se proto odborníci snažili přiblížit její podobu stavu z přelomu 50. a 60. let, který známe právě ze Sudkových snímků. Nelze ji tedy chápat jako prostor, v němž se bez jediné změny zastavil čas, spíše jako citlivě obnovený celek.
V zahradě najdeme kamenné a skleněné artefakty, zahradní nábytek, bazének i různá zákoutí. Jejich půvab nespočívá v jednotlivostech, ale v kompozici. Návštěvník si zde může všimnout toho, co by v běžné zahradě snadno přehlédl: struktury kamene, odlesku skla nebo způsobu, jakým se předmět stává součástí okolní zeleně.
Autenticita jako hlavní exponát
Dlouhé rodinné užívání pomohlo uchovat atmosféru domu i část původního vybavení. Muzeum Prahy zde představuje expozici nazvanou Příběh jednoho domu a jedné rodiny. Věnuje se Ottovi Rothmayerovi, jeho manželce Boženě i jejich kulturnímu okruhu. Božena Rothmayerová, rozená Horneková, byla textilní výtvarnice a designérka; součástí prezentace je také její pracovna.
Kompletní obnova vily a zahrady proběhla v letech 2012 až 2013. Restaurátoři se věnovali fasádám, omítkám, podlahám, vestavěnému nábytku, kachlovým kamnům, sanitární keramice i zahradním prvkům. Výsledkem není sterilní galerie, ale dům, v němž lze vnímat vrstvy každodenního života i práci několika generací.
Vila byla v roce 2010 prohlášena za kulturní památku. Ochrana se týká také zahrady s bazénkem a vybraných částí původního vybavení. Město Praha objekt odkoupilo v roce 2007 s představou, že zde vznikne paměťová instituce, a následně jej svěřilo do správy muzea.
Tip na architektonickou vycházku
Rothmayerova vila je součástí pomyslného architektonického trojúhelníku, který doplňují Müllerova vila a Studijní a dokumentační centrum Norbertov. Návštěva tak může být začátkem delší procházky po pražské moderní architektuře a vilové zástavbě Břevnova a Střešovic.
Adresa: U Páté baterie 896/50, Praha 6 – Břevnov. Zahrada bývá podle aktuálních údajů Muzea Prahy přístupná samostatně od úterý do neděle, zatímco interiér se prohlíží v pravidelných termínech a zpravidla po předchozí rezervaci. Otevírací dobu, ceny i dostupnost prohlídek je vhodné před cestou ověřit u provozovatele. Objekt není bezbariérově přístupný.