Nejvýraznější zastávkou na náměstí Na Městečku ve Veverské Bítýšce je kostel sv. Jakuba. Jeho pozdně barokní interiér stojí za pozornost právě tím, že není připomínkou jediné chvíle. Setkávají se v něm předměty z různých staletí: od křtitelnice ze 17. století přes vybavení z doby výstavby až po hlavní oltář dokončený na začátku 19. století.
Nový kostel nahradil starší stavbu
Dnešní kostel vznikal v letech 1771–1782 na místě staršího svatostánku, který je spojován s 15. stoletím. Stavbu zahájil farář Václav Josef Wolf a dokončil jeho nástupce Tomáš František Kubečka. Nový chrám se stal dominantou náměstí a jeho rozměry – přibližně 29 metrů na délku a 12 metrů na šířku – dávají tušit, že šlo o výraznou proměnu místního centra.
Historie místa sahá ještě před tuto novostavbu. Starší kostel měl nejprve dřevěnou věž, později kamennou, a zprávy z let 1669 až 1732 zachycují také postupné doplňování zvonů. Dnešní stavba tak navazuje na dlouhou tradici, i když její podoba je výsledkem výrazné přestavby v pozdně barokním období.
Oltářní celek vznikal postupně
Hlavní oltář je příkladem toho, jak se vybavení chrámu utvářelo i po dokončení stavby. Oltářní obraz sv. Jakuba namaloval František Werner v roce 1804, samotný oltářní celek pochází z let 1807–1810. Jeho návrh je připisován brněnskému sochaři Ondřeji Schweiglovi. Po stranách obrazu stojí sochy sv. Cyrila a Metoděje, rovněž spojované se Schweiglovou tvorbou.
Rozdíl několika let mezi obrazem a oltářem připomíná, že interiér nevznikl najednou podle jednoho hotového plánu. Jeho dnešní podobu skládají jednotlivé vrstvy a doplňky. Vedle hlavního oltáře jsou v kostele také boční oltáře Panny Marie a sv. Floriána, zasvěcené postavám, které návštěvníkům nabídnou další zastavení při prohlídce prostoru.
Detaily, které stojí za hledání
Mezi starší předměty patří křtitelnice ze 17. století. V hlavní lodi je 28 vyřezávaných lavic datovaných rokem 1780; podle městského přehledu je polovina nová. Pozornost si zaslouží také 14 cechovních podstavců a reliéfová Křížová cesta od Břetislava Kafky. Osm malovaných oken zobrazuje české patrony, takže se vyplatí zvednout oči od oltářů i k oknům.
Pod kůrem jsou obrazy sv. Jana Nepomuckého a sv. Františka Xaverského a také Lurská kaple. Na kůru se nacházejí barokní varhany tišnovského varhanáře Mudrocha, které byly rekonstruovány roku 1971. Celek tak nabízí řadu drobných motivů, jež mohou při návštěvě snadno uniknout, pokud se člověk soustředí jen na hlavní oltář.
Kostel na náměstí Na Městečku
Ve věži jsou podle městského přehledu čtyři zvony ze 17. století: Jakub, Marie, poledník a umíráček. Věž později získala novou kopuli, která nahradila starší jehlanovitou střechu; přesný rok této úpravy není uveden. I věž tak připomíná, že kostel se v čase proměňoval, přestože jeho hlavní podoba zůstává pozdně barokní.
Kostel stojí přímo na náměstí Na Městečku a snadno se stává přirozenou součástí procházky Veverskou Bítýškou. Pravidelné návštěvní hodiny ani možnost prohlídky mimo bohoslužby nejsou v dostupných informacích ověřeny. Pokud si chcete interiér prohlédnout, je proto vhodné předem zjistit možnosti přístupu u farnosti nebo města.