Vokovice dokážou na poměrně krátké trase překvapit množstvím různých podob. Historická ves, prvorepublikové vily, poválečná administrativní architektura i přírodní okolí Džbánu tu nejsou od sebe vzdálené desítky kilometrů, ale jen několik ulic. Právě tento kontrast představí komentovaná vycházka, která se uskuteční v sobotu 19. září 2026.
Vesnice, která se stala součástí Prahy
Vokovice jsou dnes městskou čtvrtí Prahy 6, jejich historie je však mnohem starší než okolní velkoměstská zástavba. Jako vesnice jsou písemně doloženy už od roku 1370, kdy zde stál vrchnostenský dvůr v majetku svatovítské kapituly. Archeologické nálezy navíc ukazují, že zdejší území bylo osídleno už v 6. století.
V historické části se dodnes připomíná původní vesnický charakter lokality. Náves a dochované usedlosti vytvářejí zajímavý protiklad k Evropské třídě, metru i pozdější výstavbě. Vokovice se k Velké Praze připojily v roce 1922 společně s Dejvicemi jako součást tehdejší Prahy XIX. Z někdejší samostatné vesnice se tak postupně stala součást rychle rostoucí metropole.
Vilová čtvrť ve tvaru vějíře
Výraznou proměnou prošly Vokovice zejména v období první republiky. Vznikající vilová čtvrť nebyla založena nahodile – její ulice byly uspořádány do půlkruhu až vějíře. Tento urbanistický koncept je v místě patrný dodnes a dává rezidenční části osobitý prostorový charakter.
Procházka tak nabídne možnost sledovat, jak se měnily představy o bydlení i o podobě města. Vedle starších staveb se objevuje zástavba určená pro moderní městský život první poloviny 20. století. Výklad se má věnovat také známým obyvatelům Vokovic; konkrétní jména je však vhodné ověřit podle aktuálních informací pořadatele.
Koospol jako připomínka technologické moderny
Jedním z nejvýraznějších míst v okolí trasy je bývalé sídlo podniku zahraničního obchodu Koospol na Evropské třídě 423/178. Objekt vznikal v letech 1974 až 1977 podle návrhu Stanislava France, Vladimíra Fencla a Jana Nováčka. Na první pohled působí jako monumentální administrativní komplex, jeho původní řešení však bylo podstatně bohatší.
Součástí areálu byla hlavní budova s atriem, společenské prostory, energoblok, výpočetní středisko i reprezentační prodejna Tuzexu. Atrium doplňovala fontána a keramické či porcelánové plastiky Pravoslava Rady a Jindřišky Radové. Tato výzdoba zanikla při rekonstrukci v roce 2011. I proto může být dnešní podoba objektu zajímavá: připomíná, jak se v průběhu desetiletí proměňuje hodnocení architektury i představa o tom, co má městská budova vyjadřovat.
Na okraji města začíná krajina
Vokovice bezprostředně sousedí s vodní nádrží Džbán a přírodním územím Divoké Šárky. To je cenné nejen pro své skalní útvary, lesy, louky a stepní biotopy, ale také z geologického, archeologického, botanického a zoologického hlediska. V prostoru Divoké Šárky se navíc nacházelo slovanské hradiště z 8. a 9. století, které bývá označováno za první pražské opevněné centrum.
Právě blízkost přírody pomáhá vysvětlit, proč jsou Vokovice zajímavé i pro návštěvníky, kteří se obvykle vydávají spíše za památkami nebo architekturou. Na jedné vycházce lze sledovat vývoj osídlení od raného středověku přes vesnickou náves a prvorepublikové bydlení až po velkorysou stavbu normalizační éry.
Praktické informace k vycházce
Komentovaná vycházka začne 19. září 2026 ve 14 hodin u tramvajové zastávky Nádraží Veleslavín ve směru z centra. Trasa má trvat přibližně hodinu a půl až dvě hodiny a skončit před bývalým Koospolem, poblíž zastávky Nad Džbánem a stanice metra Nádraží Veleslavín. Podle pořadatele je terén vhodný pro kočárky a vozíčkáře, s vynecháním jednoho zastavení.
Vstupné se podle dostupných informací pohybuje v rozmezí 220 až 280 korun, děti do 12 let mají mít vstup zdarma. Vstupenky se podle původních údajů neprodávají na místě, proto je dobré před návštěvou ověřit aktuální cenu, dostupnost i případné změny programu u pořadatele. Pokud si chcete po skončení projít také Divokou Šárku, počítejte s tím, že některé její úseky nejsou bezbariérové a hodí se do nich pevná obuv.