Ve Volarech se za městem otevírá cesta lemovaná stromy, která spojuje přírodní památku s historií někdejší obchodní trasy. Alej Zlatá stezka je od 1. prosince 1990 chráněna jako památné stromořadí. Její jméno připomíná cestu, po níž se přes Volary přepravovalo zboží, především sůl, a dnešní trasa pokračuje směrem ke Kamenáči a místní křížové cestě.
Kolik stromů vlastně tvoří alej?
Čísla, která se u volarské aleje objevují, nejsou jednotná. Turistický Atlas uvádí 288 stromů, zatímco Správa Národního parku Šumava v roce 2019 počítala ve dvou větvích 285 památných stromů. Botanický text z roku 2021 mluví o téměř dvou stech stromech. Rozdíly mohou souviset s dobou evidence i s tím, které části nebo jedince daný soupis zahrnoval. Bez novějšího ověřeného přehledu proto nelze žádné z těchto čísel vydávat za současný přesný stav.
Proměnlivost počtu není u dlouhého stromořadí překvapivá. Staré stromy postupně odumírají nebo musí být odstraněny, jiné se dosazují a část porostu se obnovuje přirozeně. Alej tak není neměnnou kulisou, nýbrž místem, o které je třeba dlouhodobě pečovat.
Javory, duby i lípy podél cesty
Podle Správy NP Šumava mezi stromy převažují javory, duby a lípy. Podrobnější botanický popis zmiňuje javor mléč i klen, lípu srdčitou a další druhy lip, dub zimní a letní nebo jasan ztepilý. Smíšené složení dodává aleji pestrost a připomíná, že nejde o jednu řadu vysazenou podle jednotného plánu.
Stromy vyžadují také pravidelnou odbornou péči. V rámci projektu zaměřeného na stabilizaci památných stromů v CHKO Šumava bylo od roku 2017 do roku 2019 ošetřeno 198 jedinců. Práce zahrnovaly mimo jiné redukční a bezpečnostní řezy. Smyslem je chránit cenné staré stromy a současně snižovat riziko spojené s jejich poškozenými nebo nestabilními částmi.
Po stopách obchodní cesty
Zlatá stezka byla historickou obchodní cestou a Volary patřily k jejím významným zastávkám. Město bylo spojeno se soumary, kteří přepravovali náklad na prachatické větvi stezky. Nejčastěji se zmiňuje sůl, důležitá surovina, jejíž doprava pomáhala utvářet život v šumavském podhůří.
Dnešní alej není sama o sobě dokladem všech podob historické cesty, její název však návštěvníkovi nabízí dobrý klíč k tomu, jak krajinu číst. Stromořadí vede od Volar směrem ke Kamenáči a podle botanického popisu se větví do dvou tras. Jejich celková délka se blíží dvěma kilometrům. Cestou se přírodní prostředí propojuje s místními dějinami a také s místy, která připomínají těžké kapitoly minulosti.
Křížová cesta a krajina paměti
Na úbočí Kamenáče se nachází křížová cesta se čtrnácti zastaveními. V dolní části trasa míjí městský hřbitov a také židovský hřbitov, u něhož je pohřebiště obětí pochodu smrti. Procházka alejí tak není jen setkáním se starými stromy: přirozeně přechází v cestu krajinou, v níž se vedle sebe ukládaly různé vrstvy volarské historie.
Botanický popis zmiňuje také vyhlídku pod vrcholem Kamenáče s pohledem na Volary a okolní šumavské vrchy. Její současný stav ani podmínky přístupu zde nejsou ověřeny, proto je vhodné před cestou počítat s tím, že se podoba stezky může měnit. Alej přesto nabízí příležitost zpomalit, všímat si rozdílů mezi jednotlivými stromy a pokračovat od města do krajiny, kterou po staletí formovaly obchod, příroda i lidské příběhy.