Na první pohled může Volská hlava působit jako jeden z mnoha skalních bloků roztroušených po hřebenu Klenova. Při bližším pohledu však zaujme její neobvyklý detail: ve skále je vysekána podoba volské hlavy. Právě spojení přírodního skalního útvaru a lidského zásahu dává místu osobitý charakter a dělá z něj zajímavý, byť méně známý cíl nad vodní nádrží Bystřička.
Volská hlava leží na území obce Bystřička ve Zlínském kraji, přibližně 200 metrů severně od vrchu Zámčisko. Samostatné výrazné značení k ní ale nevede, takže návštěva vyžaduje trochu pozornosti a dobrou turistickou mapu. Odměnou je výlet do krajiny, kde se střídají skalní výchozy, staré bukové porosty a výhledově zajímavý hřeben Vsetínských vrchů.
Klenov nabízí víc než jednu skálu
Volská hlava je součástí přírodní rezervace Klenov. Chráněné území má podle aktuální databáze ochrany přírody rozlohu 15,6113 hektaru a vyhlášeno bylo v roce 1999. Předmětem ochrany jsou především výrazné skalní výchozy a přírodně zachovalé lesy s faunou vázanou na starší bukové porosty.
Klenovský hřeben vznikl v horninách magurského flyše. Zvětrávání pískovců a slepenců zde vytvořilo pestrou přehlídku skalních tvarů: objevují se skalní mísy, římsy, výklenky i menší pseudokrasové jeskyně. Místy vystupují ze svahu jednotlivé balvany, jinde se skály řadí do nápadnějších skupin. Volská hlava tak není osamělou kuriozitou, ale součástí geologicky výrazné krajiny.
V širším okolí lze narazit také na další skalní útvary, například Havránku, Komín nebo Jazévky. Kdo si výlet naplánuje jako putování po hřebeni, může spojit hledání Volské hlavy s poznáváním celého klenovského skalního pásma.
Stezka od přehrady vede do kopců
Nejpraktičtější přístup představuje modře značená trasa a naučná stezka Klenov. Ta vede od hráze vodní nádrže Bystřička směrem k rozcestí Dušná. Je dlouhá přibližně sedm kilometrů, má deset zastavení a překonává převýšení okolo 300 metrů. Nejde tedy o krátkou procházku po rovině, ale o výlet do členitého lesního terénu.
Výstup od přehrady bývá prudší. Oficiální materiály proto doporučují zvážit opačný směr, tedy vyrazit od Dušné k vodní nádrži. Volská hlava se nachází v okolí Zámčiska, kde je třeba věnovat pozornost méně nápadné odbočce. Přesné místo nemusí být v terénu snadno rozpoznatelné a značení k samotnému útvaru není výrazné.
Stezka zároveň ukazuje proměnu zdejšího lesa. V blízkosti skal se otevírají pohledy na členitý terén a v některých úsecích převládá charakteristický bukový porost s minimem spodního patra. Výlet proto není jen cestou za jedním vytesaným motivem, ale také poznáváním přírodních poměrů Klenova.
Zámčisko připomíná dávnou minulost
Nejvyšším bodem hřebene je vrch Zámčisko, vysoký 678 metrů. Jeho význam nespočívá pouze v poloze na trase. Podle odborných podkladů se zde nacházelo středověké opevněné sídlo nebo hradní areál. Dnes po něm v krajině nezůstává podoba známá z velkých hradních zřícenin, místo má však archeologickou hodnotu a doplňuje přírodní zážitky o historickou vrstvu.
S Klenovem se pojí také lidová vyprávění. Pověsti mluví o černokněžníkovi, propadlém hradu, zakleté hradní paní nebo pokladech ukrytých v krajině. Tyto příběhy nejsou historickými doklady, k atmosféře skalnatého hřebene však přispívají. V kombinaci s bizarními útvary snadno probouzejí představivost a vysvětlují, proč podobná místa po staletí přitahovala pozornost lidí.
Výlet, který vyžaduje ohleduplnost
Volská hlava je vhodná pro návštěvníky, kteří vyhledávají méně známé cíle a nevadí jim hledat cestu v přírodním terénu. Výlet lze spojit s návštěvou vodní nádrže Bystřička, Zámčiska i dalších skal v rezervaci. Počítat je však třeba s převýšením, lesními pěšinami a tím, že k samotnému útvaru nemusí vést zřetelná odbočka.
Protože se místo nachází v přírodní rezervaci, je důležité držet se průchozích cest a pěšin, nepoškozovat skály ani jejich rytiny a nevstupovat do citlivých částí porostu. Nejlépe si návštěvník odnese právě to, co je na Klenovu nejcennější: dojem z neobvyklé skály, tichého bukového lesa a krajiny, v níž se přírodní síly potkávají s dávnými lidskými stopami.