Jen málokterá česká zahrada působí tak přesně a zároveň velkolepě jako Květná zahrada v Kroměříži. Její cesty, záhony, vodní prvky i živé ploty vytvářejí přísný geometrický řád, který návštěvník nejlépe pochopí při pohledu z nadhledu. Raně barokní areál italského typu vznikal v letech 1665 až 1675 za městskými hradbami, na původně neobdělávaném a bažinatém pozemku.
Z bažiny vznikl evropský zahradní skvost
Založení zahrady si objednal olomoucký biskup Karel II. z Lichtensteinu-Castelkorna. Na projektu se podíleli italští architekti Filiberto Lucchese a Giovanni Pietro Tencalla, přičemž právě Tencallův návrh určil základní podobu areálu. Obdélníkový půdorys o rozměrech přibližně 485 krát 300 metrů je rozvržen kolem hlavní osy a doplňují jej pravidelné partery, květinové záhony, fontány, nádrže a labyrinty.
Zahrada spojuje italské kořeny s dalšími evropskými podněty. Její formální uspořádání připomíná francouzskou reprezentativní zahradu, v jednotlivých částech se objevují také nizozemské inspirace. Nejde ovšem o pouhou napodobeninu známějších vzorů. Květná zahrada má vlastní charakter a především pozoruhodně zachovanou původní kompozici.
Rotunda je středem celého prostoru
Nejvýraznější stavbou první části zahrady je osmiboká Rotunda, vybudovaná v letech 1667 až 1668 podle projektu Giovanniho Pietra Tencally. Zvenčí působí jako elegantní barokní pavilon, uvnitř však návštěvníka čeká mnohem působivější svět. Interiér byl původně koncipován jako umělá jeskyně s vodními hříčkami. Výzdobu tvoří štuky, fresky s výjevy z Ovidiových Proměn i sochařské prvky.
V Rotundě se nachází také Foucaultovo kyvadlo. Instalováno bylo roku 1908 z podnětu kroměřížského profesora fyziky a astronomie Františka Nábělka. Jednoduché, ale názorné zařízení ukazuje otáčení Země kolem její osy a připomíná, že zahrada nebyla jen místem odpočinku a reprezentace, ale také prostorem vzdělanosti a pozorování světa.
Kolonáda, voda a skryté části zahrady
Severozápadní hranici areálu lemuje 244 metrů dlouhá arkádová galerie. Kolonáda kdysi sloužila jako hlavní vstup a dodnes vytváří působivý přechod mezi městem a zahradním světem. Její pravidelný rytmus zdobí sochy a busty, zatímco za ní se otevírá hlavní část s Rotundou a geometricky členěnými partery.
Na centrální prostor navazuje úsek se dvěma nízkými kopečky, loubími a dvojicí obdélných vodních nádrží po stranách hlavní osy. V zadní části areálu se ukrývají historické skleníky, ptáčnice a hospodářské i okrasné zahrady. Patří k nim například Pomerančová a Holandská zahrada, Králičí kopeček nebo Jahodové kopečky. Právě tyto méně nápadné části ukazují, že Květná zahrada nesloužila pouze slavnostním procházkám, ale také jako praktické zázemí rezidence.
Od výstav k obnově a zápisu UNESCO
Areál v průběhu staletí měnil využití. V 19. století se v něm konaly kulturní, společenské, hospodářské a průmyslové výstavy. Při velké výstavě v roce 1908 zahradou podle historických údajů prošlo 165 000 návštěvníků. Důležitou pomůckou pro poznání její původní podoby je rytina Justuse van den Nypoorta z roku 1691 a také album o 35 grafických listech, které nechal biskup po dokončení zahrady pořídit.
Po převodu do státního vlastnictví v roce 1949 se Květná zahrada stala kulturní památkou a později součástí národní kulturní památky. Významná obnova probíhala v rámci projektu Národní centrum zahradní kultury a dokončena byla slavnostním otevřením v září 2014. Zásahy se týkaly například skleníků, ptáčnice, vodních prvků, zahradnictví i tvarovaných zelených stěn.
Celý soubor Zahrady a zámek v Kroměříži byl 2. prosince 1998 zapsán na Seznam světového dědictví UNESCO. Zápis se tedy netýká Květné zahrady samostatně, ale společně s Arcibiskupským zámkem a Podzámeckou zahradou. UNESCO oceňuje především výjimečnou úplnost a autenticitu tohoto barokního rezidenčního celku. Květná zahrada navíc ovlivnila další vývoj zahradního umění na Moravě i v podunajském prostoru.
Jak si návštěvu užít
Květná zahrada stojí na adrese Gen. Svobody 1192 a nejlépe se poznává pomalou procházkou po hlavní ose. Vyplatí se neomezit pouze na partery a Rotundu, ale věnovat pozornost také kolonádě, vodním nádržím, skleníkům a zadním hospodářským částem. K dispozici bývá samostatná návštěva i prohlídky s průvodcem, včetně komentované prohlídky Rotundy. Aktuální otevírací dobu, vstupné a program je vhodné před cestou ověřit, protože se během sezony mění.
V roce 2025 zahradu navštívilo 84 094 lidí, což z ní učinilo nejnavštěvovanější památku ve správě Národního památkového ústavu ve Zlínském kraji. Číslo dobře ukazuje její přitažlivost, ještě důležitější je však zážitek z místa samotného: v Kroměříži lze stále číst zahradu téměř tak, jak byla navržena před více než třemi staletími.