Výlov Dolejšího Padrťského rybníka, někdy označovaného také jako Dolní Padrťský rybník, patří k událostem, při nichž se dá Brdy poznat z neobvyklé perspektivy. Na hrázi se pracuje od časného rána, z vody mizí ryby a na obnažených mělčinách se soustřeďují vodní ptáci. Rybářská podívaná však představuje pouze jednu vrstvu příběhu tohoto místa.
Dvojice rybníků v srdci Padrťské pánve
Padrťské rybníky leží na horním toku Klabavy, přibližně 630 až 640 metrů nad mořem. Hořejší rybník má výměru asi 115 hektarů, Dolejší je menší a zabírá přibližně 65 hektarů. Voda z Hořejšího rybníka přitéká do Dolejšího, pod jehož hrází pokračuje tok Klabavy, dříve v tomto úseku označovaný také jako Padrťský potok.
První písemná zmínka o obou rybnících pochází z urbáře z roku 1565. Přesné datum jejich založení ale není jisté. Jisté je, že vodní díla po staletí ovlivňovala zdejší krajinu a pomáhala utvářet hospodářský i společenský život v okolí.
Od železářství k zaniklé obci
Pod hrází Dolejšího rybníka vznikala ve druhé polovině 16. století obec Padrť. Díky vodní síle Padrťského potoka se z ní postupně stalo významné železářské místo. Fungovala zde vysoká pec a hamry, později také cvočkárna či šindelka. Hamry pracovaly téměř dvě stě let a jejich pozůstatky dnes připomínají dobu, kdy zdejší lesnatá krajina nebyla zdaleka tak opuštěná jako dnes.
Padrť bývala také vyhledávaným výletním a letním místem. Od konce 19. století sem mířili návštěvníci za odpočinkem a během první republiky si obec vysloužila přezdívku Perla Brd. Hostince a první turistické stezky však zmizely spolu s dalšími obcemi, když se území postupně stalo součástí vojenského prostoru.
Vojenský újezd Brdy zanikl 1. ledna 2016. Ve stejný den vznikla Chráněná krajinná oblast Brdy. Dlouhé období s omezeným civilním provozem pomohlo uchovat rozsáhlé lesy, louky a bezlesé pláně s minimem novodobých zásahů.
Mokřady, bezkolencové louky a rak kamenáč
Okolí rybníků je součástí evropsky významné lokality Padrťsko. Cenná jsou zdejší mokřadní společenstva, přechodová rašeliniště, nevápnitá slatiniště i bezkolencové louky. Na otevřených plochách lze narazit například na kosatec sibiřský. O zachování bezlesé krajiny se stará také pastva a další opatření ochrany přírody.
Symbolem Brd je rak kamenáč, který potřebuje čisté a chladné potoky s kamenitým dnem a dostatkem úkrytů. Brdské vodní toky hostí jednu z jeho nejvýznamnějších populací v Česku. V posledních letech navíc pod hrází Dolejšího rybníka působí bobři. Jejich hráze zadržují vodu, vytvářejí mokřady a tůně a zvyšují pestrost prostředí. Podle ochrany přírody mohou prospívat i podmínkám, které rak kamenáč potřebuje.
Rybníky přitom neslouží jen k chovu ryb. Zadržují vodu pro odběratele v okolí Strašic, Rokycan a Hrádku, vyrovnávají průtoky a pomáhají při povodních i jako zásoba požární vody. Ryby se zde chovají s omezením intenzivních metod kvůli ochraně přírody. Hlavní rybou je kapr, při výlovech se objevují také štika, candát nebo lín.
Výlov jako začátek výletu
Veřejný výlov se nekoná každý rok ve stejném termínu ani ve stejném režimu. V roce 2023 připadl na 8. listopad a návštěvníci tehdy mohli sledovat ranní zátah, nákup čerstvých ryb i program lesní pedagogiky. Kalendář akcí pro rok 2026 výlov Padrťského rybníka uvádí, přesné datum ani jednoznačné určení konkrétního rybníka však z dostupných údajů nevyplývá. Před cestou je proto vhodné ověřit aktuální informace u Vojenských lesů a statků.
Výlov lze spojit s třináctikilometrovou naučnou stezkou Okolím Padrťských rybníků. Její zastavení vedou po turistických trasách i lesních cestách a lze je procházet v libovolném pořadí. Výchozími místy jsou Skořice, Míšov a Teslíny, přístupy vedou také od Strašic. Praktickým výchozím bodem pro pěší či cyklistický výlet je například parkoviště u Hájkova mostu.
Co vědět před cestou
Přímo k rybníkům není běžně možné přijet autem bez zvláštního povolení. Návštěvníci by měli počítat s minimální infrastrukturou: v okolí nejsou obvyklá občerstvení, toalety ani odpadkové koše. Vlastní zásoby a ohleduplnost k citlivé krajině jsou proto samozřejmostí. Pohyb mimo vyznačené trasy není vhodný také kvůli ochraně přírody a návštěvnímu řádu CHKO Brdy.
Největší hodnotou výletu je právě spojení několika příběhů na jednom místě. U Padrťských rybníků se potkává rybářské hospodaření, historie železářství a zaniklého osídlení s mokřady, bobřími hrázemi a krajinou, která se po desetiletích uzavření znovu otevírá návštěvníkům.