Vyšehrad má mnoho podob a každá z nich zanechala v jeho areálu vlastní stopu. Výstava Vzestupy a pády Vyšehradu v historické Prachárně návštěvníka provází od pravěkého osídlení přes královské sídlo a vojenskou pevnost až k dnešnímu duchovnímu a národnímu symbolu. Nejde přitom jen o sled letopočtů. Příběh místa zde vyprávějí archeologické nálezy, historické obrazy, fotografie i modely staveb, které už na Vyšehradě nenajdeme.
Od pravěkých stop k panovnickému sídlu
Archeologické nálezy dokládají, že se na Vyšehradě žilo už přibližně kolem roku 3800 před naším letopočtem. Později se místo dostalo do centra českých dějin jako sídlo Přemyslovců. Významnou etapu představovala polovina 10. století, další rozkvět pak přišel za vlády krále Vratislava a později Karla IV.
Výstava tento dlouhý vývoj zhušťuje do přehledného prostoru. Mezi exponáty jsou předměty každodenního života, například pravěké nádobí, ale také nejstarší české mince nebo středověká brusle. Návštěvník tak získává představu nejen o významu Vyšehradu, ale také o lidech, kteří zde v různých dobách žili, pracovali a procházeli jeho proměnami.
Co zaniklé stavby prozradí o minulosti
Jednou z nejzajímavějších částí expozice jsou fyzické modely zaniklých nebo výrazně proměněných staveb. Přibližují například románskou baziliku svatého Vavřince, gotickou bránu Špička nebo barokní zbrojnici. Celkový model pak zachycuje Vyšehrad a jeho okolí v době největšího rozkvětu ve 14. století.
Modely doplňují rekonstrukční kresby, historické grafiky a fotografie. Díky nim se dá lépe představit, jak mohl vyšehradský areál vypadat v dobách, kdy jeho podoba odpovídala potřebám panovnického sídla, církevního centra nebo mohutné pevnosti. Součástí výstavy je také kopie Vyšehradského kodexu z 11. století, významné památky spojené s duchovními dějinami místa.
Vyšehrad jako pevnost
Proměna ve vojenský areál přinesla Vyšehradu další vrstvu příběhu. Vojenskou minulost připomínají zbraně, výstroj a také replika polního děla z 18. století. Na výstavu ji zapůjčilo sdružení Terezín – město změny. Mezi archeologickými nálezy se objevuje rovněž ruční granát z období, kdy měl Vyšehrad především obrannou funkci.
Právě střídání rolí činí expozici zajímavou. Vyšehrad nebyl po celou dobu jedním neměnným místem. Jeho význam se měnil podle toho, kdo zde sídlil, jaké měl město a země potřeby a jak se proměňovala představa o jeho symbolické hodnotě. Systematický archeologický výzkum zde navíc probíhá od roku 1924 prakticky nepřetržitě, takže obraz minulosti se stále zpřesňuje.
Prachárna jako zastavení při návštěvě areálu
Historická Prachárna stojí ve Vyšehradských sadech a pro mnoho návštěvníků může být méně známým cílem než bazilika svatého Petra a Pavla, hřbitov nebo vyhlídky z hradeb. Expozice zde v současnosti dlouhodobě nahrazuje stálou výstavu v Gotickém sklepě, který prochází rekonstrukcí. Označení „stálá“ je proto vhodné chápat s určitou rezervou: jde o dlouhodobě dostupnou expozici v Prachárně, jejíž režim se může v budoucnu změnit.
Samostatná prohlídka zabere přibližně 30 až 45 minut. Výstavu lze navštívit také v rámci prohlídkového okruhu Královský Vyšehrad, kdy je zahrnuta v ceně vstupenky. Praktická návštěvní doba je podle aktuálních údajů denně od 10 do 18 hodin, před cestou je však dobré ověřit aktuální režim a ceny. Prachárna není bezbariérově přístupná. K areálu se lze pohodlně dostat metrem C ze stanice Vyšehrad nebo tramvajemi od Rašínova nábřeží a Albertova.
Malá expozice, velké dějiny
Výstava Vzestupy a pády Vyšehradu funguje nejlépe jako doplněk k procházce po celém areálu. Po její návštěvě dostanou hradby, bazilika, parky i vyšehradský hřbitov širší souvislosti. Člověk si snáz uvědomí, že za dnešní klidnou atmosférou stojí tisíce let osídlení, panovnické ambice, vojenské dějiny i pozdější proměna Vyšehradu v jeden z nejvýraznějších symbolů Prahy.