Vyšehrad patří k místům, kde se dá během jediné procházky projít několika staletími českých dějin. Národní kulturní památka na území Prahy 2 nabízí pozůstatky opevnění, významný kostel, hřbitov s hrobkou Slavín, klidné parky i výhledy na Vltavu. Zároveň je součástí Pražské památkové rezervace zapsané na seznamu UNESCO.
Od hradiště k sídlu českých králů
Hradiště na vyšehradské skále vzniklo patrně v průběhu 10. století, tedy později než Pražský hrad. Za vlády Boleslava II. zde fungovalo přemyslovské hradiště s mincovnou. Právě zdejší denáry patří k nejstarším dokladům používání názvu Vyšehrad.
Největší politický význam získalo místo v 11. století za prvního českého krále Vratislava I. Jeho nástupci na Vyšehradě sídlili až do roku 1140. Roku 1070 zde byla založena Vyšehradská královská kapitula svatého Petra a Pavla, která ovlivnila další vývoj celého areálu.
O několik staletí později se pokusil navrátit Vyšehradu jeho někdejší prestiž Karel IV. Nechal jej výrazně opevnit a zařadil jej také do korunovační tradice. Budoucí panovník měl před korunovací vykonat pouť na Vyšehrad, kde mu byly připomínány lýkové střevíce a mošna Přemysla Oráče. Tuto cestu sám Karel IV. absolvoval 1. září 1347.
Hradby, brány a barokní pevnost
Z gotického opevnění se dochovaly například pozůstatky brány Špička, jejíž dnešní podoba byla na začátku 20. století rekonstruována podle dobových pramenů. Mnohem výraznější stopu však na Vyšehradě zanechala přestavba v 17. století, kdy se celý areál proměnil v barokní pevnost.
Její součástí jsou kasematy, tedy chodby ukryté v mohutných hradbách. Veřejnosti přístupné části měří přes jeden kilometr, nejde však o kompletní historickou síť. Zajímavým místem je sál Gorlice s monumentálními barokními sochami. Prohlídkové trasy vedou také Martinskou a Podolskou částí opevnění. Martinské kasematy navíc zpřístupňují odsvěcený kostel Stětí svatého Jana Křtitele, v němž vzniklo lapidárium s fragmenty barokní výzdoby baziliky.
Bazilika, hřbitov a Slavín
Dominantou Vyšehradu je bazilika svatého Petra a Pavla, založená už Vratislavem I. Její dnešní novogotická podoba s dvojicí vysokých věží je spojena s architektem Josefem Mockerem. Od roku 2003 má kostel titul basilica minor. Interiér ukrývá například gotický obraz Vyšehradské Madony, relikviář svatého Valentina a románský sarkofág svatého Longina.
Bezprostředně vedle baziliky leží Vyšehradský hřbitov. V 19. století získal neorenesanční arkády a stal se místem posledního odpočinku více než tisíce osobností vědy, politiky, umění i sportu. Výrazným bodem je monumentální hrobka Slavín, v jejíž kryptě spočívá přibližně čtyřicet významných českých osobností. Návštěva hřbitova má jinou, tišší atmosféru než procházka po hradbách, právě proto ale k poznávání Vyšehradu neodmyslitelně patří.
Libuše, Horymír a hranice mezi pověstí a dějinami
Vyšehrad je pevně spojen s českými pověstmi. Vypráví se o kněžně Libuši, dívčí válce, silákovi Bivojovi i o Horymírovi, který měl na Šemíkovi přeskočit vyšehradské hradby. Tyto příběhy dodávají místu silnou symbolickou vrstvu, nelze je však zaměňovat za historicky doložené události.
Archeologické ani písemné prameny nepotvrzují, že by Vyšehrad byl nejstarším sídlem českých knížat. Skutečný vývoj místa je přesto neméně zajímavý: od raně středověkého hradiště přes královské sídlo a gotickou pevnost až po barokní vojenský areál a novodobý národní symbol.
Jak si Vyšehrad projít
Areál je přístupný celoročně a nejlépe se poznává pěšky. Praktický okruh může začít u Táborské brány, pokračovat po hradbách k vyhlídkám, bazilice, hřbitovu a Slavínu. Odtud lze zamířit kolem rotundy svatého Martina ke Cihelné bráně a zakončit návštěvu prohlídkou kasemat a sálu Gorlice.
Parky, hradby a řada venkovních částí jsou volně přístupné, zatímco podzemí a některé interiéry se navštěvují s průvodcem nebo v rámci organizovaných prohlídek. Aktuální nabídku je vhodné ověřit v infocentru u Leopoldovy brány, kde se také prodávají vstupenky a získávají informace. Do areálu se dá pohodlně dorazit metrem C nebo tramvají; stanice metra Vyšehrad však leží v Nuslích na území Prahy 4, nikoli přímo ve Vyšehradu.
Vyšehrad je pěší zónou a historické prostředí přináší také nerovné povrchy a omezený přístup do některých objektů. Návštěvníci se sníženou pohyblivostí by si proto měli předem ověřit možnosti konkrétní trasy. Kdo hledá v Praze místo s výhledem, příběhem i dostatkem klidu, najde na Vyšehradě překvapivě pestrý kus české historie.