Tři studánky, poutní vrch a výhled do krajiny Vysočiny – to je hlavní lákadlo okružní trasy, která začíná i končí na Masarykově náměstí v Pelhřimově. Cesta vede přes Řemenov, Putimov a Proseč pod Křemešníkem vzhůru k vrchu Křemešník, odkud pokračuje přes Sázavu, Čejkov, Hutě, Lešov, Nemojov, Pavlov a Skrýšov zpět do města.
Okruh měří podle použitého způsobu měření přibližně 31 až 32 kilometrů a překonává zhruba 450 metrů převýšení. Čistý jízdní čas může vycházet kolem dvou a půl hodiny, v praxi je ale škoda výlet uspěchat. U studánek, na Křemešníku i u dalších zajímavých míst se snadno zdržíte déle.
Stoupání ke Křemešníku odmění výhledy
Nejvýraznější část trasy přichází před Křemešníkem a v jeho okolí. Profil je členitý a povrch se střídá – část vede po vedlejších silnicích, další úseky po polních a lesních cestách. Právě proto se trasa hodí především pro horské kolo, případně odolnější trekingový bicykl. Po dešti nebo při lesnických pracích může být stav cest proměnlivý.
Křemešník dosahuje výšky přibližně 765 metrů nad mořem a patří k nejzajímavějším místům celého výletu. Na vrcholu stojí poutní kostel Nejsvětější Trojice, křížová cesta, rozhledna Pípalka, Větrný zámek a lanové centrum. Rozhledna je vysoká 52 metrů a vyhlídkový ochoz se nachází přibližně ve výšce 44 metrů. Za dobré viditelnosti se z něj otevírají pohledy na Českomoravskou vrchovinu i vzdálenější pohoří.
Poutní místo má také výraznou historickou atmosféru. Kostel vznikl v první polovině 18. století na místě starší kaple. S Křemešníkem se spojuje pověst o pelhřimovském měšťanovi, který přežil pád do stříbrné štoly a z vděčnosti nechal vybudovat kapli. Příběh připomíná, že zdejší krajina není jen kulisou pro sportovní výlet, ale nese i silnou vrstvu místních tradic.
Studánky mezi lesy a pověstmi
Trasa dostala své jméno podle vodních pramenů, které leží v okolí Křemešníku. První výraznou zastávkou je Stříbrná studánka, po níž následuje Zázračná, někdy označovaná také jako Zlatá studánka, a studánka U Buku. Zázračná studánka je periodický pramen – voda se v ní podle regionálních údajů objevuje především od Vánoc do léta, přičemž jednotlivé roky se mohou lišit.
Označení „zázračná“ patří především k místní pověsti a tradici. Případné léčivé účinky vody nelze chápat jako ověřené zdravotní tvrzení. Stejně tak není vhodné automaticky považovat vodu ze studánek za pitnou; kdo si chce doplnit láhev, měl by její aktuální kvalitu předem ověřit.
Rezervace, rozvodí i zapomenutá místa
Křemešník není zajímavý pouze jako poutní vrch. Nachází se zde přírodní rezervace o rozloze přibližně 36,8 hektaru, vyhlášená poprvé v roce 1985. Chráněné jsou zejména bučiny, suťové lesy a vegetace skal a drolin. Vrch leží také v pramenné oblasti a po jeho hřbetnici prochází evropské rozvodí Severního a Černého moře – nenápadný geografický detail, který dává zdejšímu putování další rozměr.
Po cestě se vyplatí všímat si i méně známých zastávek. Regionální cykloturistické materiály upozorňují na Ivaniny rybníčky, bývalou sklářskou huť v lokalitě Hutě, lom u Nemojova nebo židovský hřbitov v Pavlově. Tyto body mohou zpestřit návratovou část okruhu a ukázat krajinu kolem Pelhřimova z jiného než vrcholového pohledu.
Prakticky před výjezdem
Výchozím bodem je Masarykovo náměstí v Pelhřimově, kde se nachází také turistické informační centrum. Trasu lze zvládnout jako sportovnější půldenní výlet, ale s návštěvou rozhledny, poutního areálu a dalších zastávek je rozumnější vyhradit si většinu dne.
Před odjezdem je dobré zkontrolovat aktuální stav lesních a polních cest i provozní dostupnost rozhledny, kostela, občerstvení a lanového centra. Křemešnický okruh není extrémně dlouhý, jeho převýšení a terén však vyžadují určitou kondici. Odměnou je pestrá cesta, která během jediného výletu spojí Pelhřimov, prameny, poutní historii, chráněnou přírodu i široké vyhlídky.