Šlechtic, správce panství, mořeplavec, prospektor a podle pořadatele také samotář hledající klid v africké krajině. Takový obraz Hanse Coudenhoveho nabídne přednáška, která se v září uskuteční v Plzni. Příběh méně známého člena kosmopolitního rodu spojuje západočeské Poběžovice se Středomořím, jižní Afrikou i někdejším Ňaskem, tedy územím dnešního Malawi.
Začínal u poběžovického panství
Hans Coudenhove žil v letech 1863 až 1925. V období 1893–1896 spravoval rodinné panství, jehož centrem byl zámek v Poběžovicích. Rod Coudenhove získal město už v roce 1846 a v regionu působil až do roku 1945. Poběžovice tak představují důležitou kapitolu nejen v dějinách města, ale i v příběhu evropské šlechtické rodiny s vazbami daleko za hranicemi Čech.
Hansův pobyt na panství ovšem nebyl spojen pouze s úředními povinnostmi. Ve stejné době podnikal plavby po Středozemním moři na vlastní jachtě. Už tato etapa naznačuje, že jeho život se vymykal představě šlechtice pevně spjatého s jediným sídlem a společenskými konvencemi.
Od jachty ke hledání zlata
Po poběžovickém období se Hans Coudenhove vydal do jižní Afriky. Podle anotace přednášky tam působil jako prospektor a zlatokop. Z pohodlí rodového panství se tak přesunul k životu, který byl nejistý, fyzicky náročný a vzdálený evropskému aristokratickému prostředí.
Jeho africká zkušenost se podle pořadatele později proměnila v ještě osobitější způsob života. Hans měl pobývat osaměle v africké buši a žít jako buddhistický poustevník. Toto líčení vychází z přednáškové anotace a právě jeho zasazení do dobových souvislostí může být jedním ze zajímavých témat plzeňského setkání. Vedle dobrodružného příběhu totiž otevírá i otázku, jak si Evropané na přelomu 19. a 20. století představovali Afriku a život mimo vlastní civilizační prostředí.
Vzpomínky na Ňasko
Hans Coudenhove navštívil také Ňasko, historické označení území odpovídajícího dnešnímu Malawi. O svých zkušenostech psal a zanechal několik knih. Za nejznámější je v přednáškové anotaci označována publikace Mé africké vzpomínky.
Jeho literární odkaz může být pro návštěvníky zajímavý jako dobové svědectví o cestování, hledání vlastního místa i evropském pohledu na africký kontinent. Současné čtení takového textu však vyžaduje odstup: osobní vzpomínky zachycují zkušenost autora, nikoli úplný obraz tehdejší Afriky. Právě propojení cestopisu, rodinné historie a koloniálních dějin dává příběhu širší význam.
Méně známá tvář rodu Coudenhove-Kalergi
Poběžovice si dnes lidé často spojují především s Heinrichem Coudenhove-Kalergim, jeho japonskou manželkou Mitsuko Aoyamou a jejich synem Richardem, zakladatelem Panevropské unie. Příběh Hanse zůstává v jejich stínu, přesto nabízí jiný pohled na stejný rod. Namísto diplomatických, kulturních a politických vazeb se soustředí na osobní neklid, cestování a hledání života mimo zavedené pořádky.
Pro návštěvníky z Plzně i dalších částí kraje může být přednáška zároveň pozvánkou k objevování Poběžovic. Západočeské město se v ní ukáže jako místo, jehož historie se neomezuje na jeden zámek ani jednu známou osobnost. Rodové sídlo bylo spojeno s příběhy, které vedly přes Evropu až do vzdálených částí světa.
Přednáška v sídle památkářů
Setkání s názvem Hrabě Hans Coudenhove na cestě z Poběžovic k africké nirváně se uskuteční v pondělí 7. září 2026 od 16 hodin. Vystoupí Mgr. Petr Pavelec, Ph.D., ředitel Národního památkového ústavu, ÚPS v Českých Budějovicích.
Místem konání bude ÚOP Národního památkového ústavu v Plzni na adrese Prešovská 7. Přednáška potrvá přibližně do 17:30 a vstup je volný. Koná se v Domě U Zlatého slunce, který slouží především jako pracoviště památkového ústavu, při vybraných přednáškách a dalších akcích se však otevírá veřejnosti.