Jen málokterý výlet v okolí Víru nabídne na jednom okruhu tolik různých zážitků. Trasa dlouhá přibližně 8,8 kilometru vede kolem Vírské přehrady, míjí vodní elektrárnu, stoupá ke karasínské rozhledně a podle zvolené varianty umožňuje také návštěvu ferratových stezek. Převýšení kolem 354 metrů už vyžaduje určitou kondici, odměnou jsou ale výhledy, technické zajímavosti i proměnlivá krajina.
Přehrada, která zásobuje Brno
Vírská přehrada leží na řece Svratce a její hlavní část vznikala v letech 1947 až 1957. Hráz je betonová gravitační konstrukce vysoká 66,2 metru nad dnem a dlouhá zhruba 390 metrů. Nádrž s objemem přibližně 56 milionů metrů krychlových a zatopenou plochou kolem 224 hektarů patří k důležitým vodohospodářským dílům v regionu.
Jejím hlavním účelem není rekreace, ale především zásobování Brna vodou a regulace průtoků Svratky. Součástí systému je také vyrovnávací nádrž Vír II pod obcí, která zachycuje nepravidelné odtoky ze špičkového provozu elektrárny Vír I. Vírská nádrž proto není určena ke koupání ani k rybolovu. Při procházce kolem hráze je zároveň nutné respektovat vyznačené zákazy a nevstupovat do technických či vodárenských prostor.
Elektrárna s poválečnou historií
Vodní dílo není jen výraznou stavbou v krajině, ale také ukázkou poválečného rozvoje energetiky. V hlavní elektrárně byly původně instalovány dvě Francisovy turbíny, každá s výkonem 6 MW. První turbosoustrojí se rozběhlo v březnu 1954, druhé následovalo v únoru 1956 a trvalý provoz elektrárny začal v srpnu téhož roku.
Okruh tak umožňuje vnímat vodu hned v několika podobách: jako zásobu pro obyvatele, sílu pohánějící turbíny i prvek, který utváří zdejší krajinu. Hráz a elektrárna jsou přitom zajímavé i pro návštěvníky, kteří běžně technické památky nevyhledávají.
Ferraty pro první zkušenosti i aktivní výlet
Největší dávku dobrodružství přinášejí vírské ferraty. Mezi hlavní lokality patří Ledová stěna a Jezerní stěna. Ferrata na Ledové stěně vede přes východní a severní stěnu Velké věže a její součástí je také přibližně pět metrů dlouhý lanový most. Jezerní stěna začíná v zatáčce pod hrází Vír I.
Trasy jsou navržené tak, aby si na nich mohli vyzkoušet pohyb po skále i začátečníci. To však neznamená, že jde o běžnou turistickou stezku. Nezbytné je odpovídající ferratové vybavení, jistící systém a znalost základních pravidel. U nástupu na Ledovou stěnu funguje půjčovna výstroje, kde lze podle aktuálního provozu získat také základní instrukce. Kdo si není jistý, měl by obtížnost i své schopnosti posoudit předem a řídit se pokyny na místě.
Karasín nabídne rozhled i zimní led
Po stoupání krajinou zamíří okruh ke Karasínu, místní části Bystřice nad Pernštejnem. Na kopci Přední skála stojí rozhledna ve výšce 716 metrů nad mořem. Na vyhlídkový ochoz ve výšce 25 metrů vede 128 schodů. Za dobré viditelnosti se otevírají pohledy na Bystřici nad Pernštejnem, Vítochov s kostelem, hrad Zubštejn i další místa Svratecké hornatiny.
V okolí Víru se v zimě objevuje ještě jeden neobvyklý cíl: umělá ledová stěna a ledopád. Jejich provoz závisí na dostatečných mrazech, aktuálním stavu ledu a organizaci sezony. Lezení proto není možné plánovat bez ověření podmínek a případné rezervace. Označení ledopádu za mimořádně rozsáhlý český projekt se v turistických materiálech objevuje, jistější je ale vnímat jej především jako místní zimní atrakci.
Prakticky před cestou
Výlet není vhodný pro kočárky a kvůli převýšení ani pro úplně nenáročnou procházku. Ferratové úseky je možné vynechat, přesto je dobré počítat s členitým terénem a delším stoupáním. Rozhledna mívá podle provozovatele otevřeno denně, její režim se však může měnit stejně jako provoz půjčovny, ferrat a ledopádu.
Výchozím místem tematického okruhu je Vír, část trasy ale zasahuje ke Karasínu. K výletu lze přidat i geocachingovou zastávku s keškou Prase divoké. Nejlépe si jej užijí návštěvníci, kteří chtějí během jediného dne spojit přírodu, výhledy, historii vodního díla a bezpečně připravený adrenalin.