Na náměstí Svobody v Zákupech se tyčí památka, která svou výškou i bohatou výzdobou okamžitě přitáhne pozornost. Barokní sloup se sousoším Nejsvětější Trojice dosahuje přibližně čtrnácti metrů a v historickém centru působí jako výrazná prostorová dominanta. Nejde přitom jen o jednoduchý sloup s jednou sochou. Celý monument tvoří promyšlená soustava pískovcového pilíře, balustrády, plastik světců, reliéfů a drobných architektonických detailů.
Barokní památka z doby zákupské vévodkyně
Vznik díla spadá na počátek 18. století. Městské materiály uvádějí rok 1708, odborný popis památky jeho výstavbu vymezuje širším obdobím let 1706 až 1710. Objednavatelkou byla Anna Marie Františka, velkovévodkyně Toskánská a tehdejší majitelka zákupského panství. Monument tak připomíná nejen barokní vkus, ale také dobu, kdy podoba měst a jejich hlavních prostranství výrazně odrážela reprezentaci šlechtických držitelů panství.
Na sochařské výzdobě se podle památkového popisu podílel zákupský dvorní sochař Ondřej Dubke. Kamenické práce měla provést dílna Bartoloměje Einseleho a na realizaci se podíleli také další řemeslníci ze Zákup a okolí. Dílo je tak výsledkem spolupráce více tvůrců, nikoli práce jediného autora v dnešním slova smyslu.
Oblaka, kříž a postavy světců
Nejvýraznější částí monumentu je jeho horní partie. Pískovcový pilíř zde vytváří dojem kupících se oblaků, z nichž vyrůstá sousoší Nejsvětější Trojice. Nad ním se nachází velký kovový kříž. Právě vrcholový motiv dal památce její hlavní náboženský význam, zatímco spodní partie nabízí návštěvníkovi množství dalších detailů k pozorování.
Kolem pilíře je balustráda na šestiúhelníkovém půdorysu, doplněná ozdobnou kovanou mříží. V jejích rozích a na pilířcích jsou rozmístěny sochy světců a světic. V dolní části lze rozpoznat například svatého Václava, svatou Ludmilu a svatého Jana Nepomuckého. Další výzdobu představují sochy a reliéfy svaté Máří Magdalény, svaté Anny Samatřetí, Madony nebo svatého Jáchyma.
Mušle místo obyčejných nádob
Při prohlídce se vyplatí nesoustředit pouze na vrchol sloupu. Do konkávně prohnutých stran balustrády jsou vloženy tři malé vodní nádrže ve tvaru mušlí. Tento prvek podtrhuje barokní zálibu v pohybu, křivkách a dekorativních motivech a zároveň ukazuje, jak důležitou roli hrála voda v komponování veřejných prostranství.
Počet soch se v dostupných popisech liší podle toho, co všechno je do součtu zahrnuto. Městský web uvádí celkem dvacet soch, zatímco památkový popis zmiňuje historický údaj o dvanácti plastikách na samotné balustrádě. Rozdíl tedy nemusí znamenat rozpor v popisu díla, ale odlišný způsob započítání soch v celém monumentu a na jeho jednotlivých částech.
Dominanta, o kterou je třeba pečovat
Monument je orientován k východu a jeho dnešní okolí se podle památkového popisu nachází výše než v době vzniku. Pískovec i konstrukce byly v minulosti vystaveny statickým problémům a povětrnostním vlivům. Opravy byly zahájeny v roce 1998 restaurátorem Jiřím Kaňovským a obnova pokračuje podle finančních možností města.
Sousoší stojí přímo ve veřejném prostoru, takže si je lze prohlédnout kdykoli bez návštěvní doby. Při zastavení na náměstí Svobody stojí za to obejít celý monument a všímat si rozdílu mezi působivým vrcholem a drobnými detaily při zemi. Návštěvu lze spojit s prohlídkou dalších památek historických Zákup, například radnice. Právě v tomto měřítku vynikne, že barokní sloup není pouze ozdobou náměstí, ale jedním z klíčových prvků identity města.