Největší pozoruhodností zámku Dukovany jsou dva freskové sály, které přežily desetiletí nevhodného využívání i postupného chátrání. Pantheon a Opičí sál dodnes připomínají dobu, kdy se na konci 18. století z obyčejnějšího vrchnostenského sídla vytvářelo reprezentativní šlechtické bydlení. Zámek stojí v obci známé především jadernou elektrárnou, a právě kontrast historické architektury, krajinářského parku a moderní energetické krajiny mu dodává osobitý charakter.
Přestavba podle představ hraběnky
Dnešní pozdně barokní podoba s klasicistními prvky vznikla v roce 1790. Panství získala roku 1787 hraběnka Marie Brigita Malabaila de Canal a starší objekt nechala přestavět. Stavební práce vedl brněnský mistr Johann, respektive Jan Amon. Výsledkem byla patrová obdélná budova doplněná po stranách přízemními hospodářskými a správními křídly. Celek uzavíral čestný dvůr.
Hraběnka byla manželkou botanika a mecenáše Josefa Emanuela de Canala. Její působení zapadá do kulturního a osvícenského prostředí konce 18. století, kdy šlechtická sídla nebyla jen místem správy panství, ale také prostorem pro společenský a kulturní život. K zámku patřil rozsáhlejší areál s parkem, sadem, skleníkem, rybníkem, bazénem i hospodářským zázemím. Ne všechny tyto prvky se však dochovaly v původní podobě.
Fresky, které dávají sálům vlastní atmosféru
V hlavní budově se dochovaly dva výjimečné interiéry. Pantheon zdobí výjevy s antickými, respektive starořeckými motivy, zatímco Opičí sál pracuje také se zvířecími náměty. Autorství výmalby není ve všech dostupných materiálech popisováno zcela jednotně. Opakovaně se uvádí Josef Winterhalder, další turistické prameny zmiňují také Václava Waitzmana.
Pantheon zaujme nejen výzdobou, ale i prostorem bez ostrých pravých úhlů v přechodech klenby. Takové řešení podle dobových popisů ovlivňuje akustiku sálu. Místnost proto mohla sloužit nejen k reprezentaci nebo svatebním obřadům, ale také ke koncertům. Při obnově byly fresky odborně ošetřeny, drobné praskliny opraveny a kontury maleb zvýrazněny.
Expozice zámeckého bydlení
Po rekonstrukci mohli návštěvníci procházet šestici salonů a Pantheon. Prohlídkový okruh představoval například hraběcí jídelnu, dámský salon s budoárem, pánský pokoj, ložnici i malou přípravnu pokrmů. Interiéry tak nabízely představu o každodennosti šlechtického sídla, od společenských setkání až po soukromé zázemí jeho obyvatel.
Je přitom dobré vědět, že vystavený nábytek a doplňky nepocházejí přímo z dukovanského zámku. Expozice vznikla z dobového vybavení vybraného tak, aby odpovídalo charakteru jednotlivých místností. Jde tedy spíše o rekonstrukci atmosféry zámeckého bydlení než o soubor původního mobiliáře.
Od chátrání k soukromé obnově
Po znárodnění sloužil zámek mimo jiné jako školicí středisko a veterinární ordinace. Nedostatečná údržba se na jeho stavu podepsala a po roce 1989 přešel do majetku obce Dukovany. Pro obec představoval nákladnou starost, a proto se jej několik let snažila prodat.
V roce 2015 se na obnově dohodla s třebíčským podnikatelem Richardem Horkým. Zámek byl prodán za deset milionů korun s podmínkou investic do opravy a dalšího provozu. Rekonstrukce v letech 2015 až 2017 si podle dobových údajů vyžádala desítky milionů korun. Obnova se týkala nejen stavební části a interiérů, ale také hotelu, restaurace a zázemí pro společenské akce. Zajímavým technickým prvkem bylo vytápění z obecní teplárny na dřevní biomasu, která dodávala teplo i části obce.
Anglický park a nejistá budoucnost
Zámecký areál doplňuje anglický, neboli přírodně krajinářský park. Jeho hodnotu vytvářejí vzrostlé dřeviny, volnější kompozice a historická alej směřující k zámku. Alej je dnes neúplná a přerušuje ji travnaté hřiště. Turistické materiály uvádějí v parku 47 druhů dřevin; nejde však o údaj z aktuálního dendrologického inventáře.
Po obnově fungoval zámek jako hotel s šestnácti pokoji, restaurací a prostorem pro svatby, školení i další akce. Provoz hotelu a restaurace byl ukončen v prosinci 2021. Podle posledních dohledaných zpráv z let 2023 a 2024 zůstával objekt mimo provoz a jeho vlastník hledal kupce. Aktuální stav je proto před návštěvou nutné ověřit u obce nebo vlastníka. Park býval uváděn jako volně přístupný, tento režim se však mohl změnit.