Na první pohled může Mohelenská hadcová step působit jako nečekaný výjev uprostřed Vysočiny. Skalnaté svahy nad řekou Jihlavou, řídké porosty, suché trávníky a rozpálené kameny vytvářejí prostředí, které se výrazně liší od běžné krajiny v okolí. Národní přírodní rezervace u Mohelna má přibližně 109 hektarů a patří k nejcennějším přírodním územím regionu.
Krajinu tu utváří hadec
Za zdejšími neobvyklými podmínkami stojí především hadec neboli serpentinit. Tmavá hornina obsahuje vysoké množství hořčíku a železa, v půdě se navíc objevují zvýšené obsahy kobaltu, chromu a niklu. Takové podloží není pro rostliny snadno obyvatelné. Přežijí na něm hlavně druhy, které se dokázaly těmto specifickým podmínkám přizpůsobit.
Hadec zároveň pohlcuje sluneční teplo. V kombinaci s jižní orientací svahů, nízkými srážkami a členitým terénem vzniká mimořádně suché a teplé mikroklima. Regionální turistické materiály uvádějí, že průměrná teplota může být v rezervaci přibližně o deset stupňů vyšší než v nedalekém Mohelně. Nejde však o pevnou hodnotu platnou pro každý den a každé místo. Rozdíl nejlépe pocítíte při letní návštěvě, kdy se otevřené svahy rychle rozpálí.
Vzácná kapradina na severní hranici areálu
Podloží se promítá do celé podoby zdejší přírody. Na skalních štěrbinách rostou specializované druhy, na svazích se objevují kostřava sivá, kavyl chlupatý nebo kručinka chlupatá. Rezervace chrání také hadcové teplomilné doubravy, suťové lesy a suché trávníky, které by bez pravidelné péče postupně zarostly náletovými dřevinami.
Největší botanickou pozornost přitahuje podmrvka hadcová. Tato drobná kapradina byla u Mohelna zaznamenána už v roce 1858 a její zdejší výskyt je v rámci České republiky zcela výjimečný. Lokalita představuje jediný exklávní výskyt druhu u nás a zároveň severní hranici jeho areálu. Ve skalních štěrbinách ji doplňuje například sleziník hadcový.
Mohelenská step však není zajímavá jen pro botaniky. Mimořádně bohatá je také zdejší fauna bezobratlých – žijí tu desítky druhů pavouků, mravenců, brouků, kobylek a motýlů. Podle údajů ochrany přírody se v území vyskytuje více než 60 procent druhů české myrmekofauny. Z obratlovců patří k ikonám rezervace ještěrka zelená a malá populace sysla obecného. Narazit lze také na ještěrku obecnou, užovku hladkou, slepýše křehkého nebo výra velkého.
Stezka k Čertovu ocasu i pravěké mohyle
Nejlepší způsob, jak rezervaci poznat, představuje naučná stezka. Začíná a končí na parkovišti jihozápadně od Mohelna, měří přibližně 3,5 kilometru a její projití zabere zhruba dvě až dvě a půl hodiny. Trasa je středně náročná, protože vede členitým terénem s výrazným převýšením. Pevná obuv je proto důležitější než rychlé tempo.
Cesta provádí návštěvníky nejzajímavějšími částmi území a vysvětluje zdejší geologii, mikroklima, rostliny, živočichy i způsob ochrany stepi. Výrazným místem je hluboce zaříznutý meandr Jihlavy známý jako Čertův ocas. Ze sluncem exponovaných svahů se otevírají pohledy na řeku, vodní nádrž Mohelno i chladicí věže elektrárny Dukovany.
Na začátku trasy stojí pravěká mohyla z doby železné a boží muka. Návštěvnické zázemí bylo spolu s naučnou stezkou obnoveno na jaře 2024. Přibyly lavičky, stojany na kola, kamenné zídky z hadce i nový altán se zelenou střechou. U jeřábu vzniklo dřevěné odpočinkové molo, které může sloužit také jako pozorovatelna syslů. Počet informačních prvků se v různých materiálech liší, aktuální podobu je proto nejlepší ověřit přímo na místě.
Step potřebuje pravidelnou péči
Otevřená stepní krajina nevzniká a neudržuje se sama. Ochrana přírody odstraňuje nežádoucí náletové dřeviny, kosí cenné trávníky a využívá také obnovní pastvu ovcí či koz. Bez těchto zásahů by se bezlesé plochy postupně uzavíraly a druhy vázané na slunné skály a krátkostébelné trávníky by ztrácely prostor.
Při návštěvě je vhodné zůstat na značené trase, nic nesbírat a nerušit živočichy. Volný pohyb psů je v národní přírodní rezervaci podle bližších ochranných podmínek zakázán s výjimkou výkonu práva myslivosti. V létě se hodí pokrývka hlavy, dostatek vody a návštěva mimo nejteplejší část dne. Odměnou je výlet do místa, kde o podobě přírody rozhoduje jediná hornina – a kde se na malém prostoru potkávají geologie, botanika, historie i široké výhledy na údolí Jihlavy.