Včelník rakouský patří k botanickým zvláštnostem, kvůli nimž stojí za pozornost i malá přírodní rezervace. Zázmoníky na sever od Bořetic jsou podle informací obce jedinou moravskou lokalitou tohoto druhu. Jde o mimořádný údaj, který se může s novými odbornými nálezy měnit; dobře ale vystihuje, proč má zdejší necelých pět hektarů v krajině takovou hodnotu.
Lesostep uprostřed vinohradnické krajiny
Rezervace leží přibližně 2,5 kilometru severně od Bořetic v Jihomoravském kraji. Na poměrně malé ploše se tu potkávají otevřené, teplé stráně s okrajem lesního komplexu. V okolí se střídají vinice a obdělávaná půda, zatímco chráněné území uchovává jiný typ krajiny: lesostepní stanoviště s teplomilnou květenou.
Zázmoníky byly jako přírodní rezervace vyhlášeny v roce 1986 a rozkládají se na 4,85 hektaru. Katastr Bořetic zde navazuje na teplomilné doubravy a panonské dubohabřiny. Právě přechod mezi otevřeným svahem a lesem pomáhá vytvářet pestré prostředí, v němž se mohou uplatnit druhy vázané na teplo a dostatek světla.
Vzácné rostliny i hmyz
Vedle včelníku rakouského se v souvislosti s lokalitou zmiňuje také hlaváček jarní. Na svazích lze najít podmínky příznivé pro teplomilný hmyz, mezi jehož příklady patří kudlanka nábožná. Není však možné počítat s tím, že návštěvník všechny tyto druhy při jedné procházce uvidí. Záleží na roční době, počasí i aktuálním stavu přírody.
Lesostep není jen zmenšený les ani obyčejná louka. Její otevřený charakter umožňuje růst rostlinám, které by v hustém porostu ztratily světlo. Když stráně zarůstají, mění se i podmínky pro hmyz a další druhy. Přírodovědná hodnota Zázmoník proto nespočívá pouze v seznamu vzácných organismů, ale také v zachování mozaiky stanovišť na malém prostoru.
Krajina utvářená člověkem potřebuje péči
Podle dostupných podkladů sloužilo území v minulosti jako vinice a ovocné sady. Dnešní lesostepní podoba tak není oddělená od lidských dějin krajiny. Otevřené stráně často potřebují cílený zásah, aby je postupně nepřekryla hustá vegetace. Český svaz ochránců přírody popisuje pravidelné kosení jako způsob, který pomáhá udržovat otevřená místa a vytváří prostor pro návrat rostlin i hmyzu. Z této informace ale nelze vyvozovat, jaké zásahy právě probíhají.
Ochrana podobných lokalit ukazuje, že přírodu někdy neuchováme tím, že ji ponecháme zcela bez péče. V případě teplomilných strání může být důležité bránit zarůstání a zachovat jejich světlý, otevřený charakter. Zázmoníky jsou tak zajímavé i jako příklad toho, jak se péče o malou plochu promítá do podoby širší zemědělské krajiny.
Malá rezervace, která vybízí k pozornosti
Péči o lokalitu má také místní organizační zázemí. Pozemkový spolek Zázmoníky vznikl v roce 2003 a je spojován se Sdružením pro venkov; pozemkové spolky zastřešuje ČSOP. Samotná existence spolku ovšem neříká, jaký je nynější rozsah jeho činnosti přímo v rezervaci. Podklady zmiňují také výkup pozemků v rámci kampaně Místo pro přírodu a snahu rozšířit péči na okolní nechráněné parcely.
Zázmoníky nejsou místem, kam se jede za velkým návštěvnickým zázemím nebo jistotou, že člověk spatří konkrétní vzácný druh. Jejich půvab je spíš v kontrastu: na necelých pěti hektarech se uchoval kousek teplé, otevřené krajiny v sousedství vinic a polí. Při návštěvě je vhodné respektovat přírodní území a předem si ověřit aktuální možnosti přístupu; konkrétní trasa ani parkování nejsou v dostupných informacích spolehlivě potvrzeny.