Zbiroh je pozoruhodný hlavně svou proměnlivostí. Na skalnatém ostrohu nad městem se nejprve rozvíjel středověký hrad, jehož počátky sahají nejméně do 13. století. Později se z obranného sídla stala pohodlnější a výpravnější rezidence. Dnes areál spojuje historické interiéry, park, gastronomii i volnočasové aktivity.
Od středověkého hradu k lucemburskému majetku
První písemná zmínka o Zbirohu pochází z roku 1230. Přesná podoba nejstaršího hradu však není zcela objasněná. Stavitelé museli jeho dispozici přizpůsobit členitému skalnatému terénu a podle stavebně-historických poznatků mohl mít složitější uspořádání s palácovými křídly, nikoli jen podobu jednoduchého sídla s dominantní věží. Z dochovaných stop je pozoruhodný také pozůstatek systému teplovzdušného vytápění.
Ve 14. století se Zbiroh dostal do blízkosti Lucemburků. Mladý Karel IV. jej podle historických podkladů získal roku 1333 a po určitou dobu jej vlastnil. Hrad měl významnou polohu u cesty z Prahy do Bavor a panovník jej využíval při svých cestách. Pobýval zde také se svou první manželkou Blankou z Valois. Hradní kaple dodnes připomíná jejich soukromé modlitby.
Jan Lucemburský zastavil Zbiroh roku 1336 Rožmberkům. Za jejich držby bylo sídlo povýšeno na městečko a do jeho znaku se dostala červená pětilistá růže. Roku 1431 hrad vykoupil ze zástavy Zikmund Lucemburský. Právě vazby na Karla IV., Zikmunda a pozdějšího Rudolfa II. stojí za označením Zbirohu jako zámku tří císařů. Neznamená to ale, že by všichni tři panovníci využívali místo stejným způsobem nebo zde dlouhodobě sídlili.
Rudolfova proměna a Strousbergův velkolepý plán
Za Rudolfa II. prošel areál výraznou přestavbou. Středověký hrad získal podobu reprezentativnějšího renesančního sídla, k jehož okolí patřila také vinice a lovecká obora. Z ní se postupně vyvinul dnešní lesopark. V dalších staletích se na Zbirohu vystřídali například Kolowratové, Šternberkové a Lobkowiczové.
Výraznou kapitolu napsal v 19. století pruský podnikatel Bethel Henry Strousberg, známý jako král železnic. Během pouhých dvou let nechal zámek přebudovat na okázalé sídlo. Jeho ambiciózní podnikatelské plány však ztroskotaly po krachu na vídeňské burze v roce 1873. Zbiroh tak zůstal pozoruhodnou ukázkou toho, jak se historická stavba mohla stát kulisou moderního průmyslového snu.
Šest vězňů, Muchův ateliér a hluboká studna
Historie zámku má i temnější epizody. V roce 1621 zde byli vězněni šest čeští páni, kteří unikli staroměstské exekuci. Dnes tuto událost připomínají tematické prohlídky stejně jako další příběhy spojené s místem.
Nejznámější novodobou osobností, která na Zbirohu působila, je Alfons Mucha. Pronajal si zde ateliér i byt a mezi lety 1911 až 1926 pracoval na Slovanské epopeji, cyklu dvaceti monumentálních pláten. S rodinou na zámku pobýval až do roku 1928. Návštěvníci mohou zavítat do Muchova sálu a připomenout si zde jeho práci. Celý cyklus však na Zbirohu vystaven není.
K nejpůsobivějším technickým prvkům patří studna uváděná s hloubkou 163 metrů. Bývá označována za nejhlubší hradní studnu v České republice. Evropské prvenství je však sporné, protože hlubší studna se podle odborných upozornění nachází na německém hradě Kyffhäuser.
Zámek, který znovu ožil
Areál ve 20. století poznamenala konfiskace za druhé světové války i vojenské využití v období komunismu. Rozsáhlá obnova začala po roce 2004 a zámek se v roce 2005 znovu otevřel veřejnosti. Prohlídkové trasy dnes vedou středověkými prostory, hradní kaplí, Strousbergovým a zednářským salonkem i Muchovým sálem.
Součástí návštěvy může být také anglický park, restaurace, ubytování, wellness nebo sezónní lanové a herní centrum. V roce 2026 pokračuje obnova parku, mimo jiné výsadbou nové lipové aleje, a provozovatel připravuje také večerní prohlídky. Na samotný zámek je proto dobré vyhradit několik hodin. Zbiroh není jen zastávkou u historické budovy, ale místem, kde lze sledovat proměnu českého sídla od středověké obrany přes panovnickou reprezentaci až po současný výletní areál.