Zbiroh patří k místům, kde se české dějiny dají číst přímo z podoby stavby. Nejstarší část areálu vznikla patrně ve druhé polovině 13. století jako opevněný hrad na ostrohu přístupném od západu. Z původního sídla se dochovala válcová věž, gotická kaple a středověká studna. Pozdější přestavby však původní obranný charakter postupně překryly a daly Zbirohu podobu reprezentativního zámku.
Od pevnosti k pohodlnému šlechtickému sídlu
Středověký Zbiroh chránily valy, příkopy a mohutné zdivo. V kapli, která byla později barokně rozšířena, se dochovaly pozdně gotické nástěnné malby a také socha Madony z počátku 15. století. Tyto prvky připomínají dobu, kdy byl areál především hradem určeným k obraně a správě okolního panství.
Za Rudolfa II. se sídlo začalo měnit v renesanční zámek. V průběhu 17. až 19. století následovaly další opravy, mimo jiné po požáru. Zásadní proměna přišla v letech 1868 až 1870, kdy podnikatel Bethel Henry Strousberg nechal areál přestavět podle návrhu pruského stavitele Orta. Vzniklo honosné novorenesanční sídlo s velkým sálem, arkádami, upravenými schodišti a reprezentativnější vstupní částí. Z někdejších valů a příkopů se stal park.
Strousberg, kterému se přezdívalo „král železnic“, však po finančním krachu o zámek přišel. Zbiroh následně přešel do rukou rodu Colloredo-Mansfeldů. I tato kapitola ukazuje, že zámek nebyl jen neměnnou kulisou, ale místem, jehož podoba i využití se přizpůsobovaly době.
Alfons Mucha a zrod Slovanské epopeje
Nejsilnější novodobé spojení má Zbiroh s malířem Alfonsem Muchou. S rodinou zde podle turistických materiálů pobýval přibližně osmnáct let, od roku 1912 do roku 1928. V sále osvětleném skleněným stropem pracoval na monumentálním dvacetidílném cyklu Slovanská epopej.
Rozměrná plátna vznikala v prostředí, které nabízelo dostatek prostoru i klidu. Mucha při práci využíval jako modely také místní obyvatele a pro zbirožskou sokolovnu navrhl oponu. Celý cyklus dokončil právě během svého zbirožského období a v roce 1928 byl poprvé vystaven.
Návštěvníci dnes na zámku neuvidí kompletní Slovanskou epopej. Místo připomíná především Muchův pobyt, jeho pracovní zázemí a atmosféru doby. K dispozici je výstava fotografií zachycujících umělcovu rodinu i obyvatele Zbiroha. Prohlídka zabere přibližně 15 až 30 minut a dobře doplňuje návštěvu historických interiérů.
Co si prohlédnout dnes
Zámecký okruh představuje především pozdější podobu sídla a jeho reprezentační prostory. Hradní okruh naopak míří ke starším vrstvám areálu a zaměřuje se na středověké části. Díky tomu lze při jediné návštěvě sledovat rozdíl mezi obranným hradem a pohodlným novověkým zámkem.
Součástí prohlídky jsou také hradní věž, gotická kaple a další historické prostory. Zámek nabízí rovněž tematické a noční prohlídky, jejichž termíny se mohou měnit podle sezony a programu. Celoročně uváděný provoz neznamená, že jsou všechny okruhy nebo výstavy dostupné za stejných podmínek, proto je vhodné před cestou ověřit aktuální nabídku.
Zámek dnes funguje také jako hotel, restaurace a wellness areál. Konají se zde svatby, firemní setkání i další společenské akce. Historická památka tak nezůstává uzavřeným muzeem, ale žije různými způsoby i mimo běžné prohlídky.
Prakticky pro návštěvu
Zámek stojí na adrese Zbiroh 1 v Plzeňském kraji. Autem je dostupný přibližně sedm kilometrů od dálnice D5, u sjezdu Zbiroh–Cerhovice. Areál má vlastní parkoviště, jehož režim a případné poplatky se během roku mění. Veřejnou dopravou lze využít železniční stanici Kařez; od zastávky U Slunce vede k zámku zhruba kilometrová pěší trasa.
Pro běžnou návštěvu stačí zvolit zámecký nebo hradní okruh. Větší skupiny a zájemci o noční či speciální prohlídky by měli počítat s předchozí rezervací. Zbiroh je díky kombinaci středověkých pozůstatků, novorenesančních interiérů, parku a Muchovy stopy zajímavým cílem jak pro milovníky památek, tak pro návštěvníky, kteří chtějí poznat méně obvyklou kapitolu českého výtvarného umění.