Americká zahrada patří k nejcennějším místům celé naučné stezky Žďár. Arboretum ukryté v lesním komplexu nad Chudenicemi vzniklo jako zásobárna dřevin pro lázeňský areál a dodnes představuje pozoruhodnou ukázku komponované krajiny. Chráněné území má podle AOPK rozlohu 1,6828 hektaru a roste v něm řada vzácných cizokrajných stromů, zejména ze Severní Ameriky.
Stezka nabízí přibližně pět kilometrů chůze a patnáct naučných zastavení. Údaj o délce vychází z turistických podkladů, zatímco oficiální popis městyse potvrzuje především počet zastavení. Trasa vede lesem, kolem historických staveb, luk, jezírek a vyhlídkových míst. Je tak příjemným výletem pro každého, kdo chce během jediné procházky poznat přírodu i kulturní dědictví západních Čech.
Od kaple svaté Anny k Bolfánku
Stezku lze zahájit u zámku Lázeň nebo u kaple svaté Anny. Druhé východiště připomíná drobnou sakrální stavbu, kterou nechal v roce 1766 postavit vrchní správce chudenického panství Václav Podivín Holeček. O dvě desetiletí později byla kaple upravena na hřbitovní.
Jednotlivá zastavení se věnují například ptactvu, lesní vegetaci, zvěři nebo činitelům, kteří les poškozují. Návštěvníci se dozvědí také více o běžných i nepůvodních druzích dřevin. Naučný charakter zde přitom nepůsobí školometsky – informace přirozeně doplňují samotnou cestu a pomáhají vnímat detaily, které by jinak mohly zůstat bez povšimnutí.
Výrazným bodem trasy je areál rozhledny Bolfánek. Zdejší vyhlídka patří k tradičním cílům návštěvy Chudenic a nabízí pohled na městys i okolní krajinu. Stezka připomíná také pomník Josefa Dobrovského, významného učence spojeného s chudenickým prostředím.
Park, jezírka a příběh Rusalky
Lesní cesta prochází místy, kde se přirozený porost prolíná s pozůstatky historické parkové kompozice. Karolíniny louky, drobný pavilon Kuchyňka a Kvapilova jezírka připomínají dobu, kdy okolí Chudenic utvářel rod Czerninů jako promyšlenou krajinu určenou k odpočinku i reprezentaci.
Kvapilova jezírka nesou jméno chudenického rodáka Jaroslava Kvapila, autora libreta k opeře Rusalka. Samotná jezírka se podle rozvojových dokumentů městyse nacházejí na území Chocomyšle, přesto patří k zastavením návštěvnického okruhu. Právě podobné drobné přesahy dávají výletu další rozměr: člověk neprochází jen lesem, ale krajinou, v níž se potkávají příběhy místních osobností, hudby a šlechtického sídla.
Americká zahrada a vzácné stromy
Historie arboreta začala na podzim roku 1828, kdy nechal Eugen Czernin v lesním komplexu vyklučit a upravit přibližně dvouhektarovou plochu. První sazenice byly podle údajů městyse zakoupeny v roce 1842. Označení Americká zahrada se ujalo v souvislosti s převahou dřevin dovezených ze Severní Ameriky a v dobových materiálech se objevuje už roku 1846.
K nejzajímavějším stromům patří douglaska tisolistá. Regionální materiály ji uvádějí jako jeden ze tří nejstarších žijících exemplářů tohoto druhu v kontinentální Evropě. Jde o historicky uváděnou zajímavost, která podtrhuje význam místa, stejně jako samotná ochrana arboreta v kategorii národní přírodní památky.
Americká zahrada je podle AOPK celoročně volně přístupná a bez poplatku. V chráněném území je však potřeba držet se vyznačených cest a respektovat pravidla ochrany přírody. O péči se společně starají AOPK ČR, Lesy ČR a městys Chudenice.
Zámek Lázeň a krajina Chudenicka
Jedním z přirozených cílů stezky je zámek Lázeň, v popisu trasy uváděný jako Černínský zámek s anglickým parkem. Jeho okolí připomíná, že Chudenicko není pouze malebnou lesní oblastí, ale také historicky utvářenou krajinou. Spolu s Bolfánkem, Americkou zahradou a dalšími památkami tvoří celek, který byl v roce 1996 vyhlášen krajinnou památkovou zónou.
Stezka Žďár se hodí pro samostatný výlet i rodinnou nebo školní vycházku. Pro skupiny a školy lze podle městyse objednat komentovanou prohlídku. Před cestou je vhodné ověřit aktuální režim jednotlivých objektů, zejména pokud plánujete návštěvu jejich interiérů. K orientaci poslouží mapa trasy a GPS nástupního bodu; začít lze u Lázně nebo u kaple svaté Anny.