Za zdánlivě nenápadnou fasádou Zelenkovy vily v kutnohorské čtvrti Hlouška se skrývá pozoruhodný příběh architektury i lidí, kteří v domě žili. Vila, navržená na konci 30. let, se po rekonstrukci z let 2024 až 2025 znovu přiblížila své původní podobě. V sobotu 3. října 2026 ji během Dne architektury představí komentovaná prohlídka.
Dům pro rodinu majitelů textilní firmy
Autorem vily byl kutnohorský rodák František Zelenka, výrazná osobnost české meziválečné kultury. Věnoval se architektuře, scénografii, designu i grafice. Dům vytvořil pro Gretu a Lea Reinigerovy, majitele textilní firmy RESPO. Manželé se do nové rezidence nastěhovali v březnu 1939, jejich pobyt však trval jen přibližně tři roky.
V červnu 1942 byli deportováni do Terezína a stali se oběťmi holokaustu. Tragický osud postihl také rodinu samotného Františka Zelenky. Historie vily tak není jen ukázkou funkcionalistického stavitelství, ale také připomínkou konkrétních lidí, jejichž životy přerušila nacistická perzekuce.
Funkcionalismus, který překvapí detaily
Rekonstrukce ukázala, že dům v sobě ukrývá mnohem více původních prvků, než se mohlo zdát. Odborníci například objevili zazděné okno z pokoje pro hosty včetně původní předokenní rolety. Dochovaly se také některé okenní prvky, vestavěné skříně se šuplíky, vnitřní dveře a části historického systému žaluzií.
Pod omítkou byly nalezeny skleněné čočky, které fungovaly jako světlovody, i původní venkovní světla. Zajímavostí je rovněž systém odvodu dešťové vody vedený středem objektu do kanalizace v suterénu. Při obnově se počítá s jeho navrácením spolu s původními atikami.
Sondy navíc odhalily, že svrchní střecha z 60. let byla v havarijním stavu. Pod ní se přitom dochovala starší konstrukce z doby vzniku vily. Práce proto zahrnovaly také odvlhčení objektu, sanaci spodní stavby a odstranění pozdějších přístaveb.
Od rezidence přes jesle až k sociální službě
Podoba domu se v průběhu desetiletí měnila podle jeho využití. Po druhé světové válce sloužil jako jesle a později jako ústav pro děti s mentálním a tělesným postižením. Adaptace a přístavby postupně překryly část původního architektonického řešení. Po privatizaci přišla v roce 1992 další přestavba a vila pak dlouhou dobu zůstávala bez využití.
Dnešní obnova musela spojit památkovou citlivost s praktickými požadavky současného provozu. Vila nyní poskytuje zázemí Pečovatelské službě Kutná Hora. Právě díky tomu je její otevření veřejnosti mimořádnou příležitostí: nejde o běžně přístupnou památku, ale o dům, který stále slouží konkrétnímu účelu.
Návštěvníci mohou podle dispozice nahlédnout do suterénu s technickým zázemím a původním bytem domovníka, do zvýšeného přízemí s halou, pracovnou, zimní zahradou, kuchyní a jídelnou i do někdejších pokojů rodiny, hostinského pokoje a pokojů vychovatelky a služebných. Výrazným prvkem je také otevřená terasa se schodištěm do zahrady.
Prohlídka během Dne architektury
Komentovaná prohlídka se uskuteční v sobotu 3. října 2026 od 14 hodin na adrese Masarykova 453/56 v Kutné Hoře-Hloušce. Program má trvat přibližně 90 minut a kapacita je stanovena na 20 osob. Akci vede historik umění a kutnohorský památkář Aleš Pospíšil se spolupracovníky, spolupořadatelem je iniciativa Zmizelá Kutná Hora.
Podle programu Dne architektury měla být účast bezplatná po předchozí rezervaci. Dostupnost míst je však vhodné před návštěvou ověřit, protože evidovaný stav rezervací současně uváděl vyprodáno; případná volná místa se mohou objevit po uvolnění některých rezervací.
Obnova vily nebyla jen kosmetickou opravou. Stavební část rekonstrukce měla podle veřejně evidovaných údajů hodnotu přes 30 milionů korun včetně DPH. Výsledkem je dům, v němž se potkává funkcionalistická promyšlenost, paměť tragického 20. století i současná veřejná služba. Prohlídka tak nabídne možnost poznat Kutnou Horu z jiné než obvyklé perspektivy – skrze architekturu, která se po letech znovu nadechla.