Kutná Hora se dá procházet jako otevřená historická kniha. Stačí zvednout oči k fasádám, všimnout si soch a znaků, sledovat půdorys ulic a přemýšlet, co připomínají jednotlivé stavby. Právě na tomto principu stojí interaktivní herní průvodce historickým centrem, který návštěvníky vede k jedenácti zastávkám a místo běžného výkladu jim nabízí úkoly a pátrání přímo v ulicích.
Jedenáct zastavení mezi stříbrem a gotikou
Procházka má podle připravené nabídky zabrat přibližně dvě hodiny. Nejde přitom jen o přesun od jedné známé památky ke druhé. Hráči mají hledat detaily ve veřejném prostoru a spojovat je s příběhem města, jeho hornickou minulostí i dobou, kdy Kutná Hora patřila k nejbohatším městům v zemi.
Takový formát může oslovit především rodiny se staršími dětmi, teenagery nebo návštěvníky, kterým klasická prohlídka připadá příliš pasivní. Historie se zde mění v pozorovací hru: místo pouhého poslouchání je třeba něco najít, vyřešit nebo si správně vyložit. Přesné znění všech úkolů ani názvy zastávek však nejsou v dostupných podkladech uvedeny.
Město, které vyrostlo díky stříbru
Herní trasa má v Kutné Hoře mimořádně dobré kulisy. Město se výrazně rozvíjelo od konce 13. století, kdy se začaly naplno využívat bohaté žíly stříbrné rudy. Ve 14. století se stalo královským městem a rychle získalo význam, který se projevil v monumentální architektuře i uspořádání ulic.
Jedním z nejdůležitějších míst je Vlašský dvůr. Za vlády Václava II. zde roku 1300 vznikla centrální královská mincovna, v níž se po měnové reformě razily pražské groše. Blízkost stříbrných dolů byla pro fungování mincovny zásadní. Vlašský dvůr ale nebyl pouze hospodářským centrem. Za Václava IV. se rozšířil také na královské sídlo a odehrály se zde významné politické události.
Chrám svaté Barbory jako symbol hornického bohatství
Výraznou dominantou města je chrám svaté Barbory, zasvěcený patronce horníků. Jeho stavba souvisela s bohatstvím kutnohorských havířů i s ambicí vytvořit chrám odpovídající postavení města. Na jeho podobě se podílely významné stavební huti, později také Benedikt Ried.
Stavba začala ve druhé polovině 14. století, ale úbytek stříbra v dolech vedl v 16. století k jejímu provizornímu ukončení. Dnešní vzhled ovlivnila také obnova a regotizace z přelomu 19. a 20. století. Uvnitř se dochovaly gotické fresky, kamenické detaily, barokní prvky i novogotické vitráže. Některé malby zachycují rovněž světský život středověkého horního města, takže mohou nabídnout další zajímavé stopy pozornému návštěvníkovi.
Hrádek připomíná práci pod zemí
Další důležitou zastávkou při poznávání Kutné Hory může být Hrádek, sídlo Českého muzea stříbra. Na svahu nad říčkou Vrchlicí stojí místo spojené s počátky města. Původní dřevěnou tvrz později doplnil opevněný dvorec, který souvisel s vývojem dnešního Vlašského dvora.
Muzeum přibližuje geologii, hornictví, zpracování stříbra i mincování. Jeden z návštěvnických okruhů vede do přibližně 250 metrů dlouhé části středověkého důlního díla. Do podzemí se vstupuje s helmou, svítilnou a perkytlí, tedy tradiční hornickou halenou. Štola objevená při průzkumu v roce 1967 leží asi 22 metrů pod povrchem a vznikala od 14. do počátku 16. století.
Prakticky: hra i výlet na celý den
Interaktivní procházka je placená a původní nabídka uváděla cenu 129 korun, přibližně dvě hodiny a jedenáct stanovišť. Tyto údaje je vhodné před návštěvou ověřit, protože nabídky i jejich podmínky se mohou měnit. V Kutné Hoře existuje také samostatná hra Cityhry, která uvádí jedenáct úkolů a trasu dlouhou 2,6 kilometru. Není však potvrzeno, že jde o totožný produkt.
Obdobné hry se obvykle spouštějí v chytrém telefonu pomocí aktivačního kódu, proto se hodí nabitý přístroj a mobilní data. Trasu je rozumné plánovat za denního světla, kdy lépe vyniknou nápisy, fasády a sochařská výzdoba. Historická dlažba také vybízí k pohodlné obuvi.
Hru lze spojit s návštěvou chrámu svaté Barbory, Vlašského dvora, Hrádku, galerie GASK nebo Kaple Božího těla. Historické centrum Kutné Hory společně s chrámem svaté Barbory a sedleckou katedrálou je od roku 1995 součástí světového dědictví UNESCO. Interaktivní procházka tak není jen zábavou, ale i přístupným způsobem, jak pochopit, proč se město stříbra dochovalo jako jeden z nejcennějších středověkých urbanistických celků v Česku.