Jen málokterý pomník v Přibyslavi spojuje místní historii s jedním z nejznámějších českých monumentů tak názorně jako jezdecká socha Jana Žižky z Trocnova. Bronzový vojevůdce stojí v parku pod přibyslavským zámkem a na první pohled zaujme výraznou siluetou koně, zbraní i páskou přes pravé oko.
Menší Žižka před velkým pomníkem
Autorem plastiky je akademický sochař Bohumil Kafka. Ten v roce 1931 získal zakázku na návrh monumentálního Žižkova pomníku pro pražský Vítkov. Přibyslavská socha, datovaná rokem 1935, vznikla jako menší model nebo zkušební odlitek spojený s přípravou tohoto velkého díla. Přesné označení se v popisech mírně liší, jisté však je, že přibyslavský Žižka patří do stejného uměleckého příběhu jako pozdější pražský monument.
Rozměry přitom zůstávají působivé i bez devítimetrové výšky vítkovské sochy. Přibyslavská plastika měří přibližně 290 centimetrů na výšku a tři metry na délku. Na bronzovém stupni u kopyta koně je dodnes patrná signatura „B. Kafka/1935“.
Vojevůdce v sedle, kůň v pohybu
Žižka je zachycen v dobové zbroji a drátěné košili, s mečem u levého boku a palcátem v pravé ruce. Přes oko má pásku, která odkazuje k jeho známému obrazu husitského vojevůdce. Výrazným prvkem není jen samotná postava, ale také pečlivě zpracovaný kůň. Pozornost si zaslouží anatomie zvířete, postroj i způsob, jakým jezdec v sedle působí.
Kafka při práci usiloval o historickou věrohodnost výzbroje, oděvu i jezdeckého vybavení. Socha tak není pouze obecnou představou středověkého válečníka. Při prohlídce se vyplatí obejít ji ze všech stran a všímat si detailů, které z čelního pohledu snadno zaniknou.
Kompozice spočívá na třech žulových stupních a přibližně metr a půl vysokém neopracovaném žulovém kvádru. Hrubý kámen vytváří kontrast k propracovanému bronzu a zároveň pomník opticky zvedá nad okolní park.
Přibyslav a poslední Žižkovo tažení
Význam sochy nespočívá jen v jejím vztahu k Praze. Přibyslavsko je přímo spojeno s posledními chvílemi Jana Žižky. Přibližně 3,5 kilometru od města, na území obce Žižkovo Pole, stojí mohyla označující místo, kde husitský vojevůdce zemřel. Jezdecký pomník v zámeckém parku tak může být přirozeným začátkem výletu po stopách této výrazné postavy českých dějin.
Slavnostního odhalení se přibyslavská socha dočkala 22. září 1957. Město ji od stejného roku vlastní a pomník je evidován jako nemovitá kulturní památka pod názvem Pomník Jana Žižky z Trocnova. Nejde tedy jen o dekoraci zámeckého parku, ale o chráněné dílo s historickým i uměleckým významem.
Pomník v zámeckém parku
Socha stojí v prostoru Husovy ulice pod přibyslavským zámkem. Samotný zámek je renesanční stavba, která později prošla barokními a klasicistními úpravami, a dnes je kulturní památkou. Návštěva Žižky se proto dobře spojuje s prohlídkou zámeckého areálu a hasičského muzea.
Pomník se nachází venku v parku, nikoli v interiéru zámku, takže jeho prohlídka není přímo závislá na návštěvní době muzea. Konkrétní režim přístupu do parku se však může měnit. Pro orientaci lze jako adresu zámeckého areálu použít Husovu 300 v Přibyslavi.
O památku se v poslední době starali restaurátoři, kteří bronz čistili jemnými ocelovými kartáči a ošetřovali včelím voskem. Pomocí endoskopu kontrolovali také vnitřní skelet a spojovací materiál v těle koně. Přibyslavský pomník tak připomíná nejen husitskou minulost, ale i to, že péče o velká sochařská díla pokračuje dlouho po jejich odhalení.
Výlet lze zakončit u Žižkovy mohyly v nedalekém Žižkově Poli. Společně s přibyslavským zámkem, muzeem a dalšími městskými památkami vytváří socha zajímavou trasu pro každého, kdo chce poznávat Vysočinu prostřednictvím historie, umění i krajiny.