Na hlavním oltáři kostela Narození svatého Jana Křtitele v Přibyslavi stojí po dokončeném restaurování znovu monumentální sochy svatého Petra a Pavla. Nadživotní plastiky v rozevlátých draperiích na první pohled upoutají výrazným barokním pohybem, jejich obnova však nebyla jen otázkou nového nátěru. Restaurátoři museli řešit praskliny, korozi spojů, napadení dřeva i nevhodné zásahy z minulosti.
Obnova, která začala průzkumem
Restaurování proběhlo ve dvou etapách v letech 2024 a 2025. Sochy byly nejprve sejmuty z oltáře a převezeny do restaurátorského ateliéru. Tam prošly ošetřením proti dřevokaznému hmyzu gama zářením a následně také preventivními insekticidními a fungicidními zásahy.
Stejně důležité jako technické zajištění bylo poznání historických vrstev jejich povrchu. Stratigrafický průzkum ukázal, jak se vzhled plastik v minulosti proměňoval. Restaurátoři se nakonec rozhodli vycházet z nejstarší kvalitně dochované polychromie, tedy z původní barevné úpravy, která se zachovala v dostatečné míře.
Právě průzkum přinesl jeden z nejzajímavějších objevů. Na oděvech svatého Petra a Pavla se dochovaly stopy dekoru napodobujícího zlaté výšivky. Podle fragmentů a srovnání s dalšími prvky interiéru, například s výzdobou křtitelnice, bylo možné tuto výzdobu citlivě rekonstruovat. Obnovené sochy tak dnes nepůsobí pouze jako opravené dřevěné plastiky, ale znovu získávají část původní výtvarné působivosti.
Barokní chrám vedle středověké věže
Kostel vznikl v letech 1750 až 1753 na místě starší gotické svatyně, která byla těžce poškozena během husitských válek. Základní kámen nového chrámu byl položen 1. dubna 1750 a slavnostní vysvěcení se uskutečnilo 24. července 1753. Stavbu nového kostela nařídil tehdejší majitel přibyslavského panství Karel Maxmilián z Dietrichsteina.
Pozdně barokní stavba má křížovou dispozici a sedlovou střechu se sanktusníkem nad středem příčné lodi. Na rozdíl od některých kostelů však nemá vlastní věž. Mohutná gotická věž stojí hned vedle a tvoří s chrámem pozoruhodný kontrast: barokní interiér a dynamická oltářní výzdoba se tu setkávají se středověkou stavbou, která měla také obrannou funkci.
Výstavba věže začala roku 1497. Její původní vstup se nacházel přibližně sedm metrů nad zemí, což prozrazuje, že nešlo pouze o zvonici, ale o součást opevněného areálu. Ani kostel se nevyhnul dramatickým událostem. Při rozsáhlém požáru Přibyslavi v roce 1767 přišel o střechu. Vnitřní zařízení podle městských podkladů požár přečkalo bez poškození, zatímco věž byla poškozena a její zvony se roztavily. Střecha kostela byla obnovena ještě téhož roku.
Dlouhodobá péče o hlavní oltář
Obnova soch představuje završení dlouhodobé práce na celém hlavním oltáři. Na projektu se v průběhu let podíleli specialisté z několika oborů. Restaurování provedli Jan Mach a akademická malířka Hana Vítová se svými týmy. Financování zajistil Program restaurování movitých kulturních památek Ministerstva kultury.
Odborná kvalita zásahu a respekt k dochovanému originálu vedly k nominaci projektu na Cenu Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro 2026 v kategorii Restaurování. Mezi nominovanými jsou restaurátoři, Římskokatolická farnost Přibyslav a další spolupracující strany. K 25. srpnu 2026 však ještě nebyl znám vítěz. Veřejné hlasování v kategorii Památky děkují mělo podle dostupných informací pokračovat do 20. září a výsledky cen měly být vyhlášeny 20. října v Praze.
Oltář navíc není poslední kapitolou péče o přibyslavský kostel. Program regenerace města na období 2025 až 2035 počítá s pokračováním restaurování bočních oltářů, soch a obrazů. Plánovaný výhled uvádí období let 2026 až 2032, nejde však o potvrzení, že všechny etapy už probíhají nebo budou v těchto termínech dokončeny.
Tip na návštěvu historického centra
Kostel Narození svatého Jana Křtitele je zajímavý nejen pro milovníky barokního umění. Nabízí také možnost vnímat proměny Přibyslavi v jediném prostoru: od středověkých kořenů přes gotickou obrannou věž až po velkorysý chrám a jeho bohaté vnitřní vybavení. Kromě hlavního oltáře lze sledovat například křížovou dispozici, kazatelnu a křtitelnici.
Kostel bývá přístupný mimo bohoslužby a jiné obřady po předchozí domluvě s městem nebo farností. Návštěvu je proto vhodné naplánovat předem. Spojit ji lze s prohlídkou sousední gotické věže, starého špitálu, fary a dalších památek v historickém jádru města. Právě propojení obnoveného barokního interiéru se středověkou věží dává návštěvě Přibyslavi její osobitý charakter.