Jen málokteré muzeum dokáže na jednom místě spojit výrobu obuvi, reklamu, film, hračky a cestování po světě. Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně to nabízí v expozici Princip Baťa: dnes fantazie, zítra skutečnost, která sídlí ve 14. budově areálu 14|15 Baťův institut. Návštěvník tu neprochází pouze dějinami jedné firmy, ale také příběhem města, jež průmysl výrazně proměnil.
Od ševcovské dílny k průmyslovému kolosu
Stálá expozice sleduje vývoj firmy Baťa od jejího založení v roce 1894 přes období největšího rozmachu až po znárodnění v roce 1945 a rozpad koncernu v roce 1948. Ukazuje přitom mnohem víc než samotnou obuv. Věnuje se výrobě, prodeji, reklamě, dopravě, zahraničním závodům i sociální politice firmy.
Výraznou část tvoří obuvnické muzeum s přibližně šesti stovkami exponátů. Vedle historické, exotické a baťovské obuvi čeká na návštěvníky původní ševcovská dílna z konce 19. století, výrobní linka s desítkami strojů nebo stylizovaná prodejna Baťa z 30. let. Firma však nevyráběla jen boty. Expozice připomíná také pneumatiky, bicykly a letadla, tedy výrobky, které dokládají šíři tehdejšího podnikání.
Baťovy hračky: méně známá kapitola
Jedním z překvapivějších témat je výroba hraček. Baťa využíval gumárenské zkušenosti i mimo obuvnický průmysl a ve 30. až 40. letech 20. století vznikaly například figurky dětí, zvířat, skautů, sokolů nebo vojáčků. Zmiňováno je také závodní autíčko Auto-Union, nafukovací kruh či panenka v kroji.
Konkrétní výběr hraček se může v čase měnit a není jisté, zda jsou všechny tyto předměty vystaveny právě nyní. Téma se však objevuje ve vzdělávacích a výstavních programech muzea. Pro rodiny s dětmi může být zajímavým doplněním k příběhu továrny i k dobové reklamě, která dokázala z běžného výrobku vytvořit součást moderního životního stylu.
Film, který vyrostl z továrního prostředí
Baťovský Zlín se neobešel bez filmu. Expozice připomíná vznik Filmových ateliérů Baťa v roce 1936 i osobnosti, které proslavily zdejší animovanou a trikovu tvorbu. Prostor dostávají Hermína Týrlová a Karel Zeman, stejně jako dobové reklamní a vzdělávací snímky.
Filmová část ukazuje, že společnost Baťa nepovažovala obraz jen za zábavu. Film sloužil k propagaci, vzdělávání i vysvětlování nových výrobních postupů. Právě propojení průmyslu, médií a každodenního života dává návštěvě širší kontext.
Hanzelka a Zikmund na cestě
Největší dobrodružství čeká v cestovatelské části expozice. Jiří Hanzelka a Miroslav Zikmund zde ožívají prostřednictvím fotografií, filmových ukázek, předmětů z výprav a modelu vozu Tatra 87, s nímž podnikli svou první velkou cestu. Nechybějí ani připomínky dalších cestovatelských fondů, například pozůstalosti Eduarda Ingriše a Stanislava Škuliny.
Význam zlínského muzea podtrhuje rozsáhlý archiv H+Z. Obsahuje více než sto běžných metrů písemností, desítky tisíc fotografických materiálů, filmy, suvenýry a trofeje. Součástí fondu je také sbírka mincí, pohlednic a herbář. Nejde však o samostatnou aktuálně potvrzenou expozici mincí, ale o součást archivního a sbírkového zázemí cestovatelů.
Kdy se vydat do muzea
Hlavní návštěvnické zázemí muzea se nachází na adrese Vavrečkova 7040 ve 14. budově 14|15 Baťova institutu. Instituce vznikla v roce 1953 sloučením městské a baťovské sbírkotvorné činnosti, do nových prostor v bývalém továrním areálu se expozice přesunuly v roce 2013. Za svou podobu získala výstava ocenění Gloria Musaealis.
Před plánováním návštěvy je nyní nutné ověřit aktuální stav. Podle oznámení platného k 3. září 2026 je 14. budova i celý komplex 14|15 Baťův institut dočasně uzavřen kvůli požáru a následnému zřícení tovární budovy č. 34. Po znovuotevření půjde o místo, kde lze během jediné návštěvy poznat průmyslové dědictví Zlína, svět baťovských výrobků i atmosféru cestovatelských výprav.