Jen málokteré české město dokáže tak názorně ukázat, jak vypadala středověká městská obrana. Znojemské opevnění se v průběhu staletí rozrostlo až do tří hradebních pásů, doplněných věžemi, baštami a dvěma příkopy. Jeho hlavní zeď měřila původně přibližně 2,5 kilometru, dochovaly se zhruba dvě třetiny. Na některých místech je dodnes asi sedm metrů vysoká a až 1,7 metru silná.
Právě tento pozoruhodný celek představí komentovaná prohlídka plánovaná na středu 30. září 2026. Návštěvníci se během přibližně 105 minut dozvědí, proč bylo Znojmo jako strategické město na moravsko-rakouské hranici tak důkladně chráněné a jak se jeho obranný systém v průběhu času měnil.
Od královského města k mohutné pevnosti
Budování opevnění souviselo se založením královského města před rokem 1226. Za vlády Přemysla Otakara II. vznikla mohutná vnitřní hradba s cimbuřím a obrannými věžemi. Původně do města vedly čtyři hlavní brány: Horní, zvaná také Pražská, Dolní neboli Vídeňská, Brněnská a Napajedelská. Horní a Dolní brána se dochovaly jen částečně, jejich někdejší význam však připomínají zachované úseky hradeb i navazující věže.
Ve 14. a 15. století se obranný systém rozšiřoval. Vznikaly další pásy hradeb a vnější příkop, takzvaný parkán. Ten býval přibližně patnáct metrů široký a chránila ho parkánová zeď vysoká kolem dvou metrů. Z původních jedenácti věží se zachovalo osm, byť dvě z nich už jen v menších zbytcích. I díky tomu lze ve Znojmě sledovat vývoj městského opevnění mnohem názorněji než na místech, kde se zachovala pouze jediná izolovaná hradba.
Věže s rozdílnými příběhy
Jednou z nejlépe dochovaných staveb je Střelniční věž, hranolová věž z 15. století. Její gotické střílny připomínají dobu, kdy se obrana města stále více opírala o palné zbraně. Dnešní název souvisí s pozdějším využitím příkopu pod věží, který v 19. století sloužil jako cvičná střelnice.
Vlkova věž bývala součástí Dolní, tedy Vídeňské brány. Stála u jednoho z nejdůležitějších vstupů do města a patří k nejmohutnějším věžím celé fortifikace. Dnes je spojena s vyhlídkou a vinařským infocentrem VOC Znojmo.
Neobvyklým detailem zaujme Psí věž, válcová stavba z doby Přemysla Otakara II. Na první pohled u ní nejsou patrné vstupní dveře, což může při výkladu otevřít otázku, jak se věž využívala a jak se do ní v minulosti vstupovalo. Její aktuální přístupnost je ale před návštěvou vhodné ověřit.
Prašná věž získala jméno podle skladování střelného prachu v 18. století. Roku 1768 ji poškodil výbuch. Dnes v ní návštěvníci najdou expozici věnovanou historii znojemského opevnění, včetně modelu celého fortifikačního systému a audiovizuální prezentace. V Nové věži, která od konce 16. století sloužila jako pozorovatelna s obranným dělem, čeká expozice historických zbraní a zbroje. Po rekonstrukci nabízí také vyhlídku a podle pořadatele možnost vyzkoušet si některé části zbroje.
Když hradby ustoupily parkům
Středověké opevnění postupně přestalo odpovídat vývoji válečnictví. V 17. a 18. století už nedokázalo účinně čelit modernější dobývací technice a po napoleonských válkách začalo město některé brány bourat. Části hradeb se dostávaly do soukromých rukou a příkopy byly zasypávány.
Tato proměna však neznamenala úplný zánik opevnění. Na zasypaných příkopech a vnějším hradebním pásu vznikaly aleje, z nichž se postupně vyvinuly dnešní městské parky. Znojemské hradby tak nejsou jen památkou vojenských dějin, ale také přirozenou součástí městské krajiny.
Prohlídka věží i pohled na město
Nová prohlídková trasa byla po rekonstrukci Prašné a Nové věže slavnostně otevřena v dubnu 2018. Opravy se týkaly zdiva, podlah i schodiště k nové vyhlídce a spolu s úpravami okolí v Kapucínské zahradě stály podle městských materiálů více než 3,3 milionu korun.
Aktuálně plánovaná prohlídka začne ve 13:30 v Turistickém informačním centru Znojmo v Obrokové ulici. Kapacita je nejvýše 20 osob a součástí programu má být výklad o vývoji opevnění a návštěva tří věží. Uváděné vstupné se pohybuje mezi 100 a 400 korunami; konkrétní ceny a volná místa je vhodné předem ověřit u Znojemské Besedy nebo informačního centra.
Znojemské historické jádro je zároveň evidováno jako území s jednoznačně prokázaným výskytem archeologických nálezů. Procházka po hradbách proto nabízí víc než několik hezkých vyhlídek. Ukazuje, jak se město rodilo, bránilo, proměňovalo a nakonec se naučilo žít i s pozůstatky staveb, které kdysi určovaly jeho hranice.