Uprostřed Dolní Branné stojí kostel, jehož příběh sahá hluboko před vznik současné budovy. Nejstarší výraznou památkou je zvon odlitý roku 1499. Podle místní farnosti váží 260 kilogramů, v průměru měří 73,5 centimetru a nese staročeský nápis věnovaný Bohu a svatému Jiří. Obecní a farní zdroje jej označují za druhý nejstarší zvon v Královéhradecké diecézi; opatrnější je proto mluvit o jednom z nejstarších datovaných zvonů v regionu.
Kostel je kulturní památkou a zároveň přirozeným orientačním bodem obce. Jeho práh se nachází ve výšce 436 metrů nad mořem, přibližně čtyři až pět kilometrů jižně od Vrchlabí.
Od dřevěného kostela k dnešní stavbě
První kostel v Dolní Branné byl podle obecních a farních podkladů dřevěný. V roce 1398 jej nechala vystavět Eusebia z Valdštejna. Stavba však nepřečkala husitské války. Kolem roku 1490 pak nechal tehdejší majitel vsi Jiří z Valdštejna vybudovat kamenný kostel se zvonicí. Právě z této etapy pochází také zmíněný zvon.
Dnešní kostel už není středověkou stavbou. Základní kámen byl položen 21. září 1857 a nový chrám byl slavnostně vysvěcen 2. října 1860. Vznikal tedy v letech 1857 až 1860, v době, kdy se v českých zemích často vracely historizující stavební styly. Dolnobranský kostel bývá popisován jako jednolodní stavba v novorománském či pseudorománském duchu.
Věž, presbytář a výrazná silueta
Architektura kostela vynikne už při pohledu z návsi. Stavba má příčnou loď, polygonálně zakončený presbytář a mohutnou hranolovou věž v západním průčelí. Protože kostel stojí ve svažitém terénu, vyrovnává jej vysoký sokl, který stavbě dodává ještě monumentálnější vzhled.
Věž vrcholí mansardovou jehlancovou střechou s makovicí a křížem. Nad částí presbytáře je umístěn také sanktusník s lucernou a bání. Právě střecha a krov věže patří k částem, kterým se v posledních letech věnuje zvláštní pozornost. Obnova probíhá po etapách a pokračování prací na krovu a střešní krytině věže je zahrnuto také v programu památkové péče pro rok 2026.
Co v kostele přežilo starší stavby
Nejcennější předměty připomínají, že současný kostel stojí na místě s mnohem delší duchovní historií. Kromě zvonu je pozoruhodná také bílá mramorová pamětní deska na pravé stěně interiéru. Zobrazuje čtyři dětské postavy a Krista na kříži a připomíná děti Johanna Blediny, úředníka štěpanického panství, jejichž úmrtí se vztahuje k roku 1597.
Na vnějším zdivu jsou osazeny dva pískovcové náhrobní kameny. Nápisy jsou dnes obtížně čitelné, jeden z kamenů však připomíná Jana Bledinu, zemřelého 26. dubna 1606. Tyto nenápadné prvky patří k památkám, které stojí za pozornější prohlídku – nejsou totiž jen výzdobou, ale dokladem konkrétních lidí a rodů spojených s dějinami obce.
Hudební tradici kostela zastupují varhany z roku 1926, které postavili Josef Ženatý a Josef Kunt. Jde o jednomanuálový pneumatický kuželkový nástroj s Barkerovou pákou. Při jeho vzniku byla využita a rozšířena starší varhanní skříň z první poloviny 18. století. Nástroj prošel opravami v letech 1993 a 2019 a podle farnosti je v dobrém technickém stavu. Při bohoslužbách i kulturních programech tak znovu plní svou původní funkci.
Kostel živý i mimo bohoslužby
O kostel pečuje farnost, obec, kraj i dárci. Větší opravy proběhly už v letech 1969–1970, novější etapová obnova střechy a krovů se rozběhla na přelomu let 2020 a 2021. Podílely se na ní mimo jiné obec Dolní Branná, Česko-německý fond budoucnosti, Královéhradecký kraj a individuální dárci. Práce nejsou podle dostupných podkladů uzavřenou kapitolou.
Interiér není běžně přístupný jako celodenně otevřená turistická památka. Nejlepší příležitostí k návštěvě bývají bohoslužby, poutě, kulturní akce nebo Noc kostelů. Aktuální časy je vhodné ověřit u Farnosti Vrchlabí, protože se mohou měnit. Zajímavým doplněním výletu je Muzeum lyžování, které se nachází naproti kostelu, případně další místní památky včetně kapličky svatého Josefa a tradičních venkovských staveb.