O místě
Bývalý klášter obutých karmelitánů u kostela sv. Havla tvoří výrazný barokní celek v historickém jádru Starého Města. Karmelitáni získali kostel s farou a školou roku 1627; po přikoupení dalších budov byl roku 1671 položen základní kámen kláštera. Raně barokní novostavba vznikala podle plánů Giovanniho Domenica Orsiho a dokončena byla kolem roku 1704. Po zrušení řádu sloužily klášterní prostory různým účelům – v přízemí byly krámce, v prvním patře krajkářská manufaktura a ve druhém byty. Ve 30. letech 20. století prošel objekt radikální úpravou, při níž byly z větší části nahrazeny vnitřní konstrukce, zatímco východní část s refektářem a některé obvodové zdi zůstaly zachovány. Refektář dodnes vyniká bohatou štukovou výzdobou a nástropními malbami.
Kostel sv. Havla má středověké, gotické jádro, které bylo při budování kláštera barokně upraveno. Jeho výrazné průčelí mezi dvěma věžemi doplňuje zvlněná barokní kulisa, sochy světců a kopie sochy sv. Havla. Uvnitř se dochovaly také stopy starší stavby, například gotický portálek, části kleneb a pozůstatky původních oken. Spolu s klášterem představuje kostel významnou dominantu někdejší Havelské čtvrti.