O místě
Klášter minoritů u kostela sv. Jakuba je součástí původně gotického areálu na Starém Městě. Jeho počátky sahají do 13. století, během dalších staletí však byl opakovaně přestavován. K areálu patří také kostel sv. Jakuba, klasicistní školní budova s raně gotickými prvky v suterénu a zahrada, která byla v 19. století upravena jako anglický park a později zmenšena do dnešní podoby.
Vnější fasády kláštera působí poměrně střídmě. Pozornost upoutá hlavní vstup s vyřezávanými dveřmi z roku 1665. Na jejich křídlech jsou reliéfy sv. Františka Serafínského a sv. Antonína Paduánského, nad nimi znak františkánského řádu a dvojice andílků. V nice nad portálem stojí sousoší Piety s kopií svatojakubské Panny Marie Bolestné. Za gotickým závěrem kostela se nachází ohradní zeď se sousoším Kalvárie z roku 1882.
Centrem kláštera je rajský dvůr obklopený křídly z různých stavebních etap. Západní a severní křídlo si uchovávají gotické arkády s hrotitými oblouky, zatímco jižní a východní trakt získaly výrazně barokní podobu s půlkruhovými arkádami, pilastry a zdobnějšími okny.
Vnější fasády kláštera působí poměrně střídmě. Pozornost upoutá hlavní vstup s vyřezávanými dveřmi z roku 1665. Na jejich křídlech jsou reliéfy sv. Františka Serafínského a sv. Antonína Paduánského, nad nimi znak františkánského řádu a dvojice andílků. V nice nad portálem stojí sousoší Piety s kopií svatojakubské Panny Marie Bolestné. Za gotickým závěrem kostela se nachází ohradní zeď se sousoším Kalvárie z roku 1882.
Centrem kláštera je rajský dvůr obklopený křídly z různých stavebních etap. Západní a severní křídlo si uchovávají gotické arkády s hrotitými oblouky, zatímco jižní a východní trakt získaly výrazně barokní podobu s půlkruhovými arkádami, pilastry a zdobnějšími okny.
Mapa
Navigovat
© OpenStreetMap contributors