O místě
Kostel sv. Vavřince v Hellichově ulici připomíná dobu, kdy byla Malá Strana tvořena menšími osadami. Původně románský kostel vznikl snad na konci 12. století na starším pohřebním místě a sloužil jako farní chrám osady Nebovidy. Ve 2. polovině 14. století byl výrazně rozšířen: k původní stavbě přibyla jižní loď, upraveno bylo kněžiště a vznikla také předsíň. Gotický původ dodnes dokládají lomená okna, opěráky, části kleneb a zejména vzácné románské i gotické nástěnné malby, odkryté v několika vrstvách.
Po třicetileté válce prošel kostel barokní proměnou a změnila se také jeho orientace. Josef II. jej roku 1784 zrušil a v letech 1804–1816 byl přestavěn na nájemní dům. Později zde působila církev československá, která objekt upravila pro modlitebnu a faru. Rekonstrukce po roce 1984 odstranila část klasicistních zásahů a obnovila některé středověké prvky. K areálu patří také bývalá fara se zvonicí, někdejší hřbitov a ohradní zeď. Celek představuje výjimečně zachovaný doklad nejstarší zástavby v okolí Malé Strany a jejího postupného propojování s mladší městskou zástavbou.
Po třicetileté válce prošel kostel barokní proměnou a změnila se také jeho orientace. Josef II. jej roku 1784 zrušil a v letech 1804–1816 byl přestavěn na nájemní dům. Později zde působila církev československá, která objekt upravila pro modlitebnu a faru. Rekonstrukce po roce 1984 odstranila část klasicistních zásahů a obnovila některé středověké prvky. K areálu patří také bývalá fara se zvonicí, někdejší hřbitov a ohradní zeď. Celek představuje výjimečně zachovaný doklad nejstarší zástavby v okolí Malé Strany a jejího postupného propojování s mladší městskou zástavbou.
Mapa
Navigovat
© OpenStreetMap contributors