O místě
Restaurace Na Marjánce patří k výrazným historickým stavbám Břevnova. Původně předměstská výletní hospoda fungovala jako hostinec nejspíše už před rokem 1857, její počátky však sahají přibližně k roku 1800. Ve druhé polovině 19. století se stala vyhledávaným podnikem a proslula také tanečním sálem. Název Na Marjánce snad odkazuje na majitelku Marii Zemanovou.
Areál má obdélnou dispozici rozdělenou do dvou křídel. Starší západní část s vnitřním dvorem si uchovala klasicistní a empírové prvky. Její průčelí zvýrazňuje portikus se čtyřmi dórskými sloupy, nad nímž je terasa s balustrádou. Fasádu doplňují zdobená okna, trojúhelný fronton a někdejší reliéfní nápis „HOSTINEC NA MARJÁNCE“. V přízemí se dochovaly valené a zrcadlové klenby i trámové stropy. Východní křídlo vzniklo později a ukrývá honosný taneční sál upravený v secesním stylu; v předsálí jeho strop podpírá litinový sloup s kompozitní hlavicí. Stavba je cenným dokladem proměn výletního hostince a výraznou pohledovou dominantou jižní části Bělohorské ulice.
Areál má obdélnou dispozici rozdělenou do dvou křídel. Starší západní část s vnitřním dvorem si uchovala klasicistní a empírové prvky. Její průčelí zvýrazňuje portikus se čtyřmi dórskými sloupy, nad nímž je terasa s balustrádou. Fasádu doplňují zdobená okna, trojúhelný fronton a někdejší reliéfní nápis „HOSTINEC NA MARJÁNCE“. V přízemí se dochovaly valené a zrcadlové klenby i trámové stropy. Východní křídlo vzniklo později a ukrývá honosný taneční sál upravený v secesním stylu; v předsálí jeho strop podpírá litinový sloup s kompozitní hlavicí. Stavba je cenným dokladem proměn výletního hostince a výraznou pohledovou dominantou jižní části Bělohorské ulice.
Mapa
Navigovat
© OpenStreetMap contributors