O místě
Růžový sad tvoří výraznou náhorní plošinu na vrcholu Petřínských sadů. Ze stran jej lemují Hladová zeď a barokní cihlové šance s baštami, které vznikly po roce 1651 jako součást raně barokního opevnění Prahy. Dnešní podoba areálu se začala utvářet v roce 1932, kdy zde byly provedeny první zahradní úpravy.
Hlavní část, růžovna, vznikla podle návrhu architekta K. Kumpána v první polovině 30. let. Na ploše 20 500 m² bylo vysazeno přibližně 8 000 růží různých barev, tvarů a odrůd. Sad, označovaný také jako Švehlův růžový sad, byl veřejnosti předán v roce 1934. Pod ním směrem ke Kinského zahradě vznikala v letech 1933–1937 květnice, navržená ing. Zdeňkem Profousem za spolupráce architektů J. Fuchse a K. Kumpána. Na ploše 1 600 m² soustředila více než 3 000 druhů a odrůd trvalek, cibulovin i vodních a bahenních rostlin. Areál byl v roce 1938 rozšířen o dalších 15 000 m². Růžový sad je cenným příkladem zahradní tvorby 30. let 20. století a v Praze představuje jedinečné spojení růžové a trvalkové zahrady s promenádní zelení a historickým opevněním Petřína.
Hlavní část, růžovna, vznikla podle návrhu architekta K. Kumpána v první polovině 30. let. Na ploše 20 500 m² bylo vysazeno přibližně 8 000 růží různých barev, tvarů a odrůd. Sad, označovaný také jako Švehlův růžový sad, byl veřejnosti předán v roce 1934. Pod ním směrem ke Kinského zahradě vznikala v letech 1933–1937 květnice, navržená ing. Zdeňkem Profousem za spolupráce architektů J. Fuchse a K. Kumpána. Na ploše 1 600 m² soustředila více než 3 000 druhů a odrůd trvalek, cibulovin i vodních a bahenních rostlin. Areál byl v roce 1938 rozšířen o dalších 15 000 m². Růžový sad je cenným příkladem zahradní tvorby 30. let 20. století a v Praze představuje jedinečné spojení růžové a trvalkové zahrady s promenádní zelení a historickým opevněním Petřína.
Mapa
Navigovat
© OpenStreetMap contributors