O místě
Chuchelská vápenka ve Velké Chuchli je technická památka z druhé poloviny 19. století. Tvoří ji dvě dvojité Pacoldovy šachtové pece s horním plněním. Tento typ pecí se dochoval jen v malém počtu, a právě jejich neobvyklé řešení dává vápence její význam.
Každá pec má oválný půdorys. Na mohutném soklu spočívá užší těleso pece, zpevněné třemi kovovými obručemi. Nad profilovanou korunní římsou vystupují dva nízké, mírně kuželovité komíny s patkami. Stavba tak názorně ukazuje podobu průmyslového zařízení určeného k pálení vápna.
Výroba je v Chuchli bezpečně doložena nejpozději od roku 1898 a pokračovala nejméně do roku 1930, případně až do druhé světové války. Po jejím skončení vápenka patřila Ejpovickým železárnám a později Ústavu pro výzkum rud, který kvůli nákladům na údržbu zvažoval její demolici. Díky Národnímu technickému muzeu byla rozpoznána jako ojedinělá technická památka a zapsána do státního seznamu kulturních nemovitých památek. Koncem 70. let přešla do správy ONV Praha 5; tehdy se uvažovalo také o zprovoznění pecí pro výrobu vápna při obnově historických památek.
Každá pec má oválný půdorys. Na mohutném soklu spočívá užší těleso pece, zpevněné třemi kovovými obručemi. Nad profilovanou korunní římsou vystupují dva nízké, mírně kuželovité komíny s patkami. Stavba tak názorně ukazuje podobu průmyslového zařízení určeného k pálení vápna.
Výroba je v Chuchli bezpečně doložena nejpozději od roku 1898 a pokračovala nejméně do roku 1930, případně až do druhé světové války. Po jejím skončení vápenka patřila Ejpovickým železárnám a později Ústavu pro výzkum rud, který kvůli nákladům na údržbu zvažoval její demolici. Díky Národnímu technickému muzeu byla rozpoznána jako ojedinělá technická památka a zapsána do státního seznamu kulturních nemovitých památek. Koncem 70. let přešla do správy ONV Praha 5; tehdy se uvažovalo také o zprovoznění pecí pro výrobu vápna při obnově historických památek.
Mapa
Navigovat
© OpenStreetMap contributors