O místě
Veleslavínský zámek je drobný příměstský barokní zámeček s parkem, terasou a dochovaným hospodářským zázemím. Vystavěn byl kolem roku 1730, patrně podle návrhu Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Původně tvořil nároží obdélného dvora obklopeného hospodářskými budovami; z původní zástavby se dodnes zachovala její jižní část. Zámecký areál leží na mírném svahu a obepíná ho ohradní zeď se dvěma branami a pěší brankou.
Dnešní podoba stavby je výsledkem pozdějších úprav, zejména z 2. poloviny 19. století a z roku 1908. Dvoupodlažní trojkřídlý objekt má výrazný střední rizalit, dvě věžice a mansardovou střechu s vížkou. Zahradní průčelí doplňuje terasa s kruhovým bazénkem a fontánou, na níž stojí soška puttiho. V interiéru zaujme oktogonální vstupní hala s klenbou, dřevěný kazetový strop a barevně glazovaná kamna.
Barokní zahrada byla později upravena v novokrajinářském pojetí. V parku se dochoval rybníček, ovocné stromy a pozůstatek reprezentativního vstupu s kamennými pilíři a soškami puttiů. Na počátku 20. století byl areál přeměněn na sanatorium nervových nemocí; pro jeho potřeby zde vznikly také pavilony, z nichž některé jsou součástí památkově hodnotného areálu.
Dnešní podoba stavby je výsledkem pozdějších úprav, zejména z 2. poloviny 19. století a z roku 1908. Dvoupodlažní trojkřídlý objekt má výrazný střední rizalit, dvě věžice a mansardovou střechu s vížkou. Zahradní průčelí doplňuje terasa s kruhovým bazénkem a fontánou, na níž stojí soška puttiho. V interiéru zaujme oktogonální vstupní hala s klenbou, dřevěný kazetový strop a barevně glazovaná kamna.
Barokní zahrada byla později upravena v novokrajinářském pojetí. V parku se dochoval rybníček, ovocné stromy a pozůstatek reprezentativního vstupu s kamennými pilíři a soškami puttiů. Na počátku 20. století byl areál přeměněn na sanatorium nervových nemocí; pro jeho potřeby zde vznikly také pavilony, z nichž některé jsou součástí památkově hodnotného areálu.
Mapa
Navigovat
© OpenStreetMap contributors