O místě
Tvrziště v Cizkrajově je pozůstatkem menšího středověkého feudálního sídla, které stálo na krátké ostrožně nad bezejmenným přítokem Bolíkovského potoka. Tvrz založil patrně na konci 13. století rod Ranožírovců; první známá zmínka o Cizkrajovu pochází z roku 1301, kdy je uváděn Hartleb z Cizkrajova. Roku 1387 přešel Cizkrajov do držení Krajířů z Krajku a stal se součástí jejich rozsáhlé domény. Tvrz pravděpodobně zanikla během drobné šlechtické války po polovině 15. století, protože při dělení krajířovského majetku v roce 1487 už není uváděna.
Na místě se dochovalo obdélné tvrziště o rozměrech přibližně 36 × 30 metrů, bez nadzemních zbytků zdiva. Jeho výrazným pozůstatkem je mohutný příkop široký asi 20 metrů, na severovýchodě doplněný nízkým vnějším valem. Prudké svahy nad potokem chránily tvrz na severní a západní straně, zatímco na jihu a východě její obranu posilovalo opevnění. U jihovýchodního nároží se dochovala úzká šíje, která mohla sloužit jako původní vstup. Na ploše jádra jsou patrné také terénní nerovnosti a mělké žlaby, jejichž přesný význam by mohl objasnit až archeologický výzkum.
Na místě se dochovalo obdélné tvrziště o rozměrech přibližně 36 × 30 metrů, bez nadzemních zbytků zdiva. Jeho výrazným pozůstatkem je mohutný příkop široký asi 20 metrů, na severovýchodě doplněný nízkým vnějším valem. Prudké svahy nad potokem chránily tvrz na severní a západní straně, zatímco na jihu a východě její obranu posilovalo opevnění. U jihovýchodního nároží se dochovala úzká šíje, která mohla sloužit jako původní vstup. Na ploše jádra jsou patrné také terénní nerovnosti a mělké žlaby, jejichž přesný význam by mohl objasnit až archeologický výzkum.
Mapa
Navigovat
© OpenStreetMap contributors