Zámek
O místě
Novobystřický zámek vznikl přestavbou původně gotického hradu z konce 13. století. Hrad chránil vodní příkop, v 16. století byl rozšířen a proměněn v renesanční sídlo. Poškození způsobená požáry vedla k dalším úpravám a celý areál byl adaptován také v 19. a 20. století.
Zámek tvoří čtyřkřídlá jednopatrová budova kolem obdélného nádvoří. K jihozápadní straně, směrem k náměstí, přiléhají tři křídla někdejšího předhradí, dnes obytné domy. V dochované podobě se uplatňují historické konstrukce, například klenby, arkády a opěrné zdi terasy, stejně jako kamenné a dřevěné prvky včetně ostění, balustrád, krakorců, kašny a znaků.
Výraznou součástí areálu je patrový plášťový most, který na arkádových podporách spojuje jižní křídlo zámku se severní kaplí farního kostela sv. Petra a Pavla. Most si zachoval renesanční klenební systém. Zámek spolu s kostelem tvoří hlavní dominantu Nové Bystřice a jeho západní část se podílí na podobě historického náměstí. Domy čp. 2 a 3 připomínají další vývoj areálu, v němž se uplatnily také barokní, klasicistní a empírové úpravy.
Zámek tvoří čtyřkřídlá jednopatrová budova kolem obdélného nádvoří. K jihozápadní straně, směrem k náměstí, přiléhají tři křídla někdejšího předhradí, dnes obytné domy. V dochované podobě se uplatňují historické konstrukce, například klenby, arkády a opěrné zdi terasy, stejně jako kamenné a dřevěné prvky včetně ostění, balustrád, krakorců, kašny a znaků.
Výraznou součástí areálu je patrový plášťový most, který na arkádových podporách spojuje jižní křídlo zámku se severní kaplí farního kostela sv. Petra a Pavla. Most si zachoval renesanční klenební systém. Zámek spolu s kostelem tvoří hlavní dominantu Nové Bystřice a jeho západní část se podílí na podobě historického náměstí. Domy čp. 2 a 3 připomínají další vývoj areálu, v němž se uplatnily také barokní, klasicistní a empírové úpravy.
Mapa
Navigovat
© OpenStreetMap contributors