Boží muka

Na severním okraji Oslova, při silnici ve směru na Zvíkov, stojí výrazná raně barokní boží muka datovaná přibližně do poloviny 17. století. Zděná a omítaná stavba má mohutný krychlový sokl, z něhož vyrůstá nepravidelně válcovitý, mírně pokřivený dřík. Ten zakončuje dvojice hladkých říms a krychlová lucernová nástavba. Její stěny zdobí drobné niky s trojúhelným zakončením, nad nimiž jsou cihelné římsy a malé trojúhelné štítky. Celek završuje jednoduchý kovový kříž. Právě neobvyklá lucerna s cihelnými detaily patří k nejzajímavějším prvkům památky. Boží muka jsou také výrazným bodem v obrazu vsi a okolní krajiny. Podle místní pověsti mohou pocházet už ze 12. století, jejich podoba však svědčí spíše pro vznik kolem poloviny 17. století. Kvůli narušené statice byla v roce 1926 podepřena kamennou základnou. Otřesy způsobované provozem na silnici stavbu později znovu ohrožovaly, a proto byla v roce 1996 rozebrána a přenesena o několik metrů dál od komunikace.