Mezi Černým Údolím a Žofínem stojí nenápadný kamenný mezník s letopočtem 1676. V hlubokých lesích Novohradských hor připomíná dobu, kdy se hranice majetků a správních celků vyznačovaly přímo v krajině – a kdy zdejší území formovali Buquoyové, skláři i lesní hospodáři.
V lesích u Černého Údolí se ukrývá neobvyklá stopa po někdejší buquoyské sklárně. Část lesní cesty tu zpevňuje hyalitové sklo – materiál, který měl napodobovat obsidián, dobýval světové výstavy a jehož přesná výrobní receptura zůstala tajemstvím.
Na Vysokou v Novohradských horách se nevyráží kvůli rozhledně ani širokému panoramatu. Třetí nejvyšší vrchol české části pohoří nabízí především působivé mrazové sruby, puklinovou jeskyni a rozsáhlé kamenné moře. Nejlépe ho poznáte během osm kilometrů dlouhého okruhu z Hojné Vody.
Hojná Voda nabízí neobvyklý výlet, na kterém se potká lázeňská historie, horské vrcholy i jedny z nejcennějších lesů v Česku. Trasa může vést přes Vysokou a přístupný prales Hojná voda až k oplocenému Žofínskému pralesu, do jehož nitra se běžně vstupovat nesmí.
Na svahu Kraví hory v Novohradských horách stojí mohutný žulovitý skalní útvar, v jehož obrysu lidé po generace hledají profil Napoleona Bonaparta. Napoleonova hlava je příjemným cílem krátkého výšlapu z Hojné Vody a zároveň vstupní branou k rozhledně, kamennému moři i dalším skalám.
V Hojné Vodě zůstala po původním kostele svaté Anny především samostatně stojící zvonice. Renesanční věž dnes sousedí s citlivě obnovenou bývalou německou školou a v jejích patrech lze dokonce strávit noc. Okolí láká také na výlety po Novohradských horách.